Skylar´s house

V kuchyni se cítil jako doma a tak udělal těsto na palačinky a našel i v lednici jahody a další věci čím by se dali dochutit. Pak udělal jak kávu i čaj a nezapoměl na džus . Vše dělal automaticky až se divil jak mu to jde v cizí kuchyni . Udělal i toasty a vše završil oměletou . Když dovařil vše nadal na tác a donesl to na stůl . Stůl ozdobil květinou a počkal až přišla ona. Vzal si utěrku přes ruku a uklonil se s usměvem " Slečno vaše snídaně " ustoupil jí ze zorného pole a ona mohla vidět obložený stůl a on se jen usmíval

Ladně v těch jehlách sešla dolů a přitom si kontrolovala manikůru. možná bych měla někam zajít. Uvažovala ve své hlavě, dokud nedošla do kuchyně. Opřela e o jedno futro a sledovala s potutelným úsměvem. No nakonec vešla do kuchyně a počkala , až si jí všimne. Jakmile se tak stalo, zatočila se před ním a nakonec se pyšně usmála. "Já vím, co chceš říct." sedla si na židli a dívala se co připravil. "Dokonalost chceš čas, ale já jsem dokonalá od přírody." Vzala si pár lívanců a ozdobila je ovocem, polila sirupem a začala je krájet vidličkou. "Voní to úžasně, pane kuchaři."

"Wau" nedokázal více říci a jen si jí prohlížel. pak usedl naproti ní a nabral si dost jídla na to , že by to nasytilo více než dva normální lidi. " Já vím tohle je jedno z mých umění " mrknul na ní " Další si poznala před chvilkou " pak se pustil do jídla " Ty šaty ve mne zase probouzí to zvíře , ale udržím se protentokrát" zasmál se a díval se jí do očí . pak se podíval na hodiny a jen pozvedl jedno obočí " Hmm budu za chvíli muset zkontolovat Sammy a pak jít otevřít . Co máš v plánu ty ?"

Jeho reakce ji neuvěřitelně potěšila. Zakousla se do lívanečku a začala si tu chuť vychutnávat. Bylo to opravdu výborné. Jenom jej pozorovala a vychutnávala si snídani. "Jistě, pozdravuj ji ode mě a dej ji za mě pusu, i když ne takovou jako si dáváme my dva..." zasměje se při vzpomínce na včerejší noc. "No já půjdu do práce... překvapivě a dneska se budu už muset nakrmit..." pokrčí rameny. Jakmile má dojezeno, odnese talířek do myčky. "Jo a co jsi myslel tím svým včerejším uměním...?"

Podíval se na ní a usmál se . Když zmínila Sammy jen přikývl " Ano udělám a budu pozdravovat " zasmál se ale pak zvážněl " Snad tedy přejí uspěšný lov a přijď jestli budeš potřebovat pomoc " řekl jí a vstal " Hmm uspokojování upírek " pošeptal jí do ouška a políbil jí a pak pomalu odcházel " Hodně štestí " mrkl na ní a odešel

"Ale můžu a pamtuju!" odsekla mu. Nečekala by že on si to bude pamatovat, ale když je někdo na světě tak dlouho jako Skylar vnímá každý den, krom toho si všechno napsala do deníku, tak ví který den ho opustila.

Nebyla v  řízení žádný nováček, tak jí nerozhazovala ničí přítomnost. Po pár minutách zahnula ke krásnému domečku, který ji patřil. Chtěla vidět jeho reakci, až vidí, kde ona žije. Hlavou jí vrtalo, jestli už jej viděl, jestli se chytne za hlavu a řekne, že si mohli být takhle blízko už dávno. Nakonec  vypnula motor a rozešla se k domu, aby mu ukázala i vnitřek. "V9tej u mě" řekla hned jak vešla dovnitř.

"Však já ti to věřím, že si to pamatuješ." řekne na svou obranu a nechá se dovézt až k jejímu domu.
Když vystoupí a může si jej konečně pořádně prohlédnout na chvíli znejistí. Nešel po téhle cestě, kolem tohoto domu alespoň jednou? Teď si opravdu není jistý a docela mu to vrtá hlavou.
"Popravdě, nejsem si jistý jestli jsem ho už neviděl." řekne a na tváři mu pohrává úsměv. "Takže tohle je tvé království..." teď mu to dojde. "Mimochodem, čím jsem si zasloužil, že jsi mi tohle ukázala...přece jen ještě před pár minutama jsi mi dala facku a chtěla jsi odejít."
Nerad to opakuje, ale je to pravda, je z jejího chování docela na rozpacích a to on obvykle nebývá. U ní člověk opravdu nikdy neví co čekat. Stále se na ni dívá a po chvilce se vydá k domovním dveřím. Když mu otevře a on vejde dovnitř rozhlédne se. Uznale kývne hlavou a podívá se na Sky. "Makléřka se pozná, máš na to cit." řekne obdivně a vydá se vstříc jejímu domu. Vejde do obýváku kde se okamžitě posadí na prostorný gauč.

Tak on si hošánek ještě bude stěžovat. Nechá ho obdivovat její dům. "He to mě mohlo napadnou... já ti odhalím snad poslední část co o mě nevíš, aby mezi námi už  nestáli překážky a tobě je to málo..." zakroutí hlavou a přejede si jazykem pod dolním patře. Objevil se náznak žilky. "Tak jestli to tak málo znamená, tak můžeš zase jít..." dodá pouze a založí si ruce na hrudi.

Její reakce ho ani trošku nepřekvapí, dneska už asi nic. "Klid čerte, já jsem to nemyslel zle." zvedne se z gauče a dojde k ní. Musí se zasmát, ona bere všechno tak ukrutně vážně až je to legrační.
Dojde až k ní a přejete prstem po její tepající žilce na čele. "Nerozčiluj se, nesluší ti to." ušklíbne se a prohlédne si ji. Poupraví ji nezbednou vlnu vlasů a strčí jí ji za ucho.
Přitom se jí neustále dívá do očí, tak nějak si nemůže pomoct. Docela to v něm pohnulo. To všechno. Především to, že mu ukázala své sídlo. To jediné které chtěl tak moc znát a nikdy se mu toho nedostalo. Ten jediný zádrhel.
"Myslíš že to pro mě nic neznamená, opravdu?" při té otázce ji doslova propichuje pohledem. Chce znát její názor, pravdu.

A bylo to zase tady. Ta zeď mezi nimi, někdo něco řekne, většinou je to on a ona se urazí. Předtím to tak nebývalo. Prostě si jenom užívali a teď? ... Těžko říct, jestli spějou k něčemu dobrému. Když došel k ní, ale jako by to z ní opadlo. Když jí přejede prsty po té žilce sáhne si tam taky, protočí oči. "Proč se mi tohle pořád děje? Musím s tou žílou na čele vypadat jako klaun." Podívá se mu do těch modrých kukadel a téměř roztaje. "Byla jsme připravena ti ho ukázat už tenkrát ale od té doby jsem si sem pořidila pár věci, hodně vymoženosti modenrího světa, co jsme chtěla s tebou vyzkoušrt, jako vířívku, dát si kulečník nebo takovéto blbosti..." ale zároveň věci, co by si mohli užít.
Nad jeho otázkou se pozastaví. Tady nejde o to co vím, ale co si myslím. "Je to zvláštní, u kohokoli jiného se stačí jenom zaposlouchat, uslyšet tep a vím, jestli dotyčný lže nebo říká pravdu... U tebe tenhle fígl nefunguje, tak jediné co mi věří je rozhodnout se jestli ti věřím nebo ne a něco mi říká, že ano... znamenám, ale ne tolik, kolik bych pro tebe mohla znamenat, kdybys měl o jeden orgán navíc..."

"Tuhle žilku na čele máš pouze ty. Takže ji neurážej, je to součást tebe." řekne docela vážně, ale nakonec se usměje.
Zaposlouchá se do jejího vyprávění a usměje se na ni. Docela ho těší to zjištění, že ho tady chtěla vzít. Alespoň to chtěla udělat, i když to udělala až o několik let později. "Tak co kdybychom vířivku zkusili dneska?" podívá se na ni a pozvedne jedno obočí.
Její vysvětelní na jeho otázku je sice zmatené, ale tak nějak mu postačilo. "Ale tady záleží hlavně na tom, zda ti vystačí to co pro mě znamenáš i bez toho orgánu. Kdybych byl člověkem, třeba by jsi o mě ani nezavadila pohledem...To nikdy nevíš." podívá se jí do očí. "Tady ti můžu nabídnout jen tohle.." ukáže sám na sebe. "Nic víc, nic míň. Ber nebo nech být. Překousl jsem to předtím, zvládnu to i teď."
V jeho očích je ale vidět určitá panika, že ho opravdu znovu opustí. Tak nějak si zvykl, že ji tady znovu má. Tak nějak si zvykl na její přítomnost a nechce ji od sebe odehnat. Tak nějak chce aby vedle něj byla.

Opustit ho? To nikdy. Tohohle kluka už se nikdy nevzdá. A nehleděla na to co teď udělá či řekne, bude Skylar vědět, jak to Tony má. "Vím, že ve vysvětlování jsem naprosto nemožná, ostatně ale chci ti říct, že vím, jak bys to měl, kdyby tam ten orgán byl, vím, že bys to tak chtěl, ale máš pravdu, musím se spokojit s tím co mi dáváš a věř mi... I to je dost." POté se otočí k velkým dvoukřídlím dveří, vedoucí přímo k vířivce a vyzývavě se otočí na Anthony. Jediným rychlý stáhnutím si sundala bundu a odhodila ji na zem, poté se vydala k těm dveřím, očekávajíc, že ji bude následoval odhalila vířívku a rychle jí začala napouštět. Než se napustí, rozhodla se dojít pro alkohol, přece tu nebudou nasuchu. "Doufám, že se ale nechceš koupat oblečenej." zavolá ještě na něj když odchází se smíškovským úsměvem. Za chvíli se vracela s chlazeným šampáněm a bourbonem pro Tonyho a skleničkama pro oba.

"S tímhle dokážu žít." řekne upřímně a usměje se. Ale teď dojde na tu pravou zábavu. Když otevře dveře naskytne se mu pohled na úžasnou vířivku. Tak tohle nečekal, bože jak on se těší.
Když se odebere k donášce alkoholu dojde pomalu k vířivce a sleduje jak se napouští, jde to docela rychle. Zhodí ze sebe mezitím bundu a začne si sundávat boty.
"Myslím že o oblečení nemusíš mluvit dlouho, nemám v plánu se tam ponořit i s ním." zasměje se a pomalu si začne vylékat tričko a záhy i kalhoty.
Když Sky donese jeho oblíbené pití jen se usměje, ta holka prostě ví co on má rád. "Tak tímhle máš pro mě bodík navíc. Bourbon nesmí nikdy chybět a to ty moc dobře víš." zasměje se a pomalu se ponoří do vířivky. "Tak ale teď čekám na tebe." podívá se na ni a čeká až k němu dojde, samozřejmě bez oblečení.

Když vejde dovnitř položí alkohol na plošinu u vířivky, aby jej měli blízko. Jak si moc odbře všimnula, on už byl o několik kroků napřed. Zavrtěla nad tím hlavou, když se ponořil do vody, natáhnula nohu k tlačítku na bublinky a hned mu je tam přidala.

"Já se mám svlíkat sama? Já? Vážně?" Ušklíbne se a pak pokrčí rameny, ještě využije čas a zhasne ve dvedlejší místnsti a zavře dveře. Snad jen proto aby jej napínala. Když se dostane zpět do místnosti, ztlumí trochu světla, aby tomu dodala trochu atmosféry.
Nervalo dlouho a všechny její vrstvy ležely na zemi. Jiná holka by hned skočila ze studu dovnitř, ale Skye mu dala vteřinku na to, aby ji mohl obdivovat. Přesto však se ale na potvoru opřela na protější straně a vítězoslavně se na něj usmála.

"Myslím že v tom je jistá dávka tajemna, když se holka vysléká sama. Tak nějak nevíš kdy něco půjde dolů." ušklíbne se a s radostí sleduje jak jedna vrsta po druhé padají k zemi. Když se mu ještě vystaví na obdiv jen si zkousne spodní ret, protože tohle je prostě výhled jak má být.
Když položí láhev i skleničky k vířivce, natáhne se k nim a naleje bourbon. Jednu sklenku podá Sky a druhou si nechá.
Samozřejmě, že si neodpustí aby se posadil přímo vedle ní, co by to taky bylo kdyby od něj seděla skoro metr daleko. Nabídne skleničku k přiťuknutí a sleduje ji.
Bublinky jim občas skočí do obličeje, ale to mu vůbec nevadí. "Takže jak jsi s dneškem spokojená? Už ti nevadí, že jsem tě teleportoval z toho baru? Mimochodem promiň, ale tahle cesta je prostě nejrychlejší." zasměje se.

Neví co t půjde dolů? Asi všechno ne? Nechápe jeho průpovídky, ale nemíní se v tom šťourat, přece jenom eď už je to jedno, když leží vedle něj nahá ve vířivce plné bublinek.
Když ji podá její víno, vezme si skleničku a ´tukne si s ním. Hned se napije, ale po očku ho sleduje.

Nakonec skleničku odloží na bok vířívky, aby nevylívala víno. Byla by to škoda. "Bylo to asi deset metrů z baru a přesto víš, co se mnou teleport dělá." ale co je to velká holka, ale vážně t nesnáší. "Ale chudáčku Anthony, proč by se namáhal chození, když se může kamkoli teleportovat, že? Ale pravda taky využívám své rychlosti upíra, když můžu jako třeba když od tebe utíkám." Připomene a trochu více se nahne k jeho obličeji. "Jak jsi spokojen ty?" odvětí mu, osobně jí to zajímalo, vždyť ho vyfackovala i políbila.

Její přítomnost mu byla opravdu příjemná. Nejraději by se na ni hned vrhnul, sklenička nesklenička, víno nevíno, bylo by mu to jedno. Ale tak nějak nechce. Kdyby to byla cizí holka, kterou už třeba nikdy neuvidí, bylo by mu to jedno. Začínalo mu záležet na jejích citech. Ne že by mu na nich nezáleželo předtím, ale teď to začal tak nějak více vnímat. To že ho pozvala sem v něm něco zlomilo.
"Tak samozřejmě, víš že já nemám rád mrhání časem a teleport prostě funguje dokonale." ušklíbne se na ni a zahledí se jí do očí. Tak nějak se jich nemůže nabažit a dívá se na ni co nejvíc může.
Po její otázce se zamyslí. "Popravdě, tu vířivku jsem čekal větší." zažertuje, ale potom zvážní.
"Stále tak nevím co si myslet. Nejdřív mě biješ, potom pozveš k sobě domů. Jeslti máš nějaké vedlejší úmysly, tak opravdu nevím co by to mohlo být. Ale když na tohle nemyslím. Připadám si jak v sedmém nebi. Vždyť TA holka, mě konečně pozvala k sobě domů! Po tolika letech." pokrčí rameny, zasměje se a napije drinku a znovu ho položí na kraj vířivky. Více se namočí a začíná si užívat ty bublinky na svém těle. Po očku sleduje Skylar, jestli jí jeho odpověď bude stačit nebo ne.

Ano. Tony byl doopravdy takový poděs, všechno udělat hned a ničím se nezdržovat. V mysli se ji vyjevila vzpomínka na jejich první setkání. Zajímalo by ji jestli si to Tony pamatuje. Jak se konečne vyhoupnul ze dna, našel si slušnou práci a ona mu mohla pomoct najít luxusní dům. Hned jí něčím ukouzlil. Nutno ale podotknoht že 21. Století prospělo oběma.
Protočila oči, když zkritizoval její vířivku, rozhodla se to pro tentokrát přejít s grazií a nedělat vlny. Jedna ale další poznamka a leti ven.
Zaúpí když řekne že zase nevi co si myslet. Popadne sklenkj a jde si dolit. Zatimco on mluvil, ona jen propichovala pohledem a pritom vypila cely obsah sklenky.
Doplave k nemu ale nesedne si vedle nej. Zvedne se na sedatkj a jednu nohu si prehkdi pres nej. Drzi se jej za ramena a telem se vznasi nad nim, nesedi. "Nesnaš se mě pochopit. Je to zbytečné! Ani já si někdy nerozumim. Pravda je že jsem rada nepředvídatelná. Kdybys věděl dopředu co udělam či řeknu, byla by to nuda." dokončí svuj monolog. Své ruce přesunula na jeho záda a trochu více se k němu přitiskla tělem. "Chci tě políbit.* oznámí mu a poté se pomalu sehne k jeho ústům.

Sleduje ji, neunikne mu ani jeden její pohyb. Je jak lovec a ona kořist. Když se přs něj přehoupne, ale prostě neodsedne tak mu to může utrhnout žíly, fakt tohle ho dokáže rozpálit. Prohrábne si rukou vlasy a skoro zničeně se zasměje.
"Sky, tohle mi nedělej." přecedí přes zuby a ušklíbne se. Když se k němu přitáhne lehce vydechne a okamžitě bez jakéhokoliv zeptání se nalepí na její ústa svými a políbí ji. Přitom ji chytí za boky a jednoduše si ji přitiskne aby si sedla. Protože jak nad ním visela, tak to tak nějak nezvládal, potřeboval cítit její tělo. Všude.

Protáhne obličej, když řekne, aby mu tohle nedělala. Zasměje se a pustí se jeho ramen. "No dobře jak chceš." pustila se jeho ramen, takže se ho už prakticky nedržela nikde, ale nechala gravitaci dělat své, takže když se pustila, ztrácela rovnouváhu. Bylo jí ale jasné, že on ji spadnout nenecá. Ne když si ji může hned poté přivinou do náruče. Zasměje se a ruce ovine okolo jeho krku.

Když o to tak prosí tak si na něj sedne. Odhrne si již naprosto mokré vlasy z čela a přitiskne se k němu v polibku. Tak dlouho chtěla cítít jeho rty a teď je zase jenom její. Nebo ne...? Jak dlouho to bude trvat, než se začne nudit a vyhledávat další společnosti žen? při té myšlence jí píchlo u srdce. Přece si nic neslibovali, tak tedy ani nemůže čekat, že by se Tony vzdal jiných žen, ale jenom ta představa ji děsí. Pomalu se odtáhla. Tušila že bude mít otázky tak zmizela pod hladinou, stejně bublinky na chvíli ustaly a lehnula si ke dnu.

Chytil ji na poslední chvíli než by spadla dozadu. Přitáhl si ji k sobě a políbil. Její rty byly tak hebké, tohle nikdy nechápal, on si vždycky připadal že má místo rtů brusku.
Konečně ji objímá rukama a líbá, tak dobře se přitom cítí. Ale ona se mu najednou vystrnadí z objetí a přeruší tak jejich pouto. Odskočí od něj a zmizí pod hladinou. Nechápavě se podívá na hladinu, na které utichly bublinky a on vidí jen její tělo pod vodu. Chvilku nad tím přemýšlel a pak jen kývnul hlavou.
"Očividně si tady madam chce hrát." jen nad tím pokrčí rameny a ponoří se pod vodu za ní.

Nemá v plánu být pod ní dlouho, přece neí ryba, takže Sky chytil a znovu ji vynořil na povrch zemský. "Co blbneš?" řekne nechápavě a podívá se jí do mokrého obličeje. Upraví jí mokré vlasy za uši aby je neměla všude po obličeji a přitáhne si ji k sobě. "Snažíš se mi snad utéct? Když víš jak se nerad potápím?" zasměje se.

Ležela pod hladinou a měla zavřené oči. Bylo jí jedno co on děla nad hladinou, potřebovala alespň vteřinu cítit tu fyzickou bolest, tu při které si myslí, že jí mozek exploduje a přesto takto může zůstat i roky a nikdy nezemře. Takhle se někdy týrala, aby se nesoustředila na tu emocionální bolest. Nezůstala pod vodou však dlouho. Mohla čekat, že jí vytáhne na hladinu, přesto ještě trvalo, než otevřela oči, či snad ta bolest v hlavě zmizela. Jakmile se dotnul jejích vlasů pomalu víčka rozevřela.

"Tomu bys nerozuměl." řekne pouze a otočí se ke kraji vířivky. Jediným skokem je z vody venku, i když jak stála na kraji, málem spadla, jelikžo se začala převažovat. Elegancí upírky to však vyvážila. Vzala si jeden ručník a začala si sušit tělo. "A jak bych ti utekla pod vodou? Filtrací?" nechápe. Zase se začína chovat odtažitě. Přehodí si ručník přes rameno a jde k vířivce. Anižby Tonyho varovala, začne vypouštět vodu. Koupání je u konce. Ručník si poté začala obalovat okolo těla.

Když ji vynořil ona stále nějak nereagovala, až o chvilku později otevřela oči a podívala se na něj. Ale zdálo se mu jakoby se dívala skrz něj. To se mu vůbec nelíbilo. Nechápal? Jako obvykle. Oddechne si a když vyleze z vířivky on si prostě sedne. Potom se ale najednou voda začne snižovat, tak nad tímhle jen zavrtí hlavou.
Vyskočí tedy taky, vezme jeden z větších ručníků osuší se a potom je obmotá kolem těla. Ale on se nenechal jen tak odbýt, sama říkala že se ji nemá snažit pochopit, tak se o to ani nepokoušel. Došel k ní a chytil ji za pás. "Nebudu se ptát co se děje, protože mi to stejně znovu nevysvětlíš. Ale s tou vířivkou jsi mě naštvala. Bylo tam přece tak dobře." podívá se na ni a přitáhne si ji k sobě blíž. Pohladí jí při tom po zádech a sleduje její reakci. Když mu nic neřekne pokusí se to z ní jednoduše vyčíst i když v tom je naprosto neschopný.

Když měla ručník okolo těla, začala sbírat skleničky kolem vířivky, která byla naprosto již prázdná. Dala je na tácek s alkoholem a nesla jej ke stolku, kde byly ručníky. Její služka to tu však potom uklidí. Nepatrně se poškrábala na nose, když u ní byla zase Tony. Když se dotkl její pasu, posunula se táckem kousek dál, poté se odvrátila od tácku a opřela se zády o stolek. Jenom se n něj ležérně obrátila. Když řekl, že ho naštvala podívala se na něj neuvěřeným výrazem a nad čelem se jí zase na pár vteřin objevila její slavná žilka. "Ale nevypadáš naštvaný." podotkne a dojde k němu blíž, už jen protože si ji k sobě přitáhl. Cítila na sobě jeho ruce. "Máš v hlavě i něco jiného než sex?" zeptala se jej najednou s mírným nakloněním hlavy na stranu. "se všemi těmi ženami." dodá hned záhy. Jak si pomyslela... Kolik jich asi měl? Bral to jako já? Hledání někoho kdo by vlyéčil mé prohnilé srdce, i když nikdo jiný takový není... nebo to neřeší a vybírá si ženy náhodně.

Ona u něj očividně nechce být a to ho neskutečně vytáčí. "Nevypadám? A chceš snad abych byl tak moc naštvaný abych na to vypadal?" řekne prudce a podívá se na ni a mírně přivře oči. Už si myslel, že to bude dobré, když mu dovolila aby si ji k sobě přitáhl, ale její další věta ho naprosto odrovnala.
Už chtěl odpovědět nějak klidně, přece jen znělo to jako normální otázka a očekával ji, ale její dovětek ho dorazil. Napětí v něm stoupalo. Pustil ji a o krok odstoupil. Musel vypustit páru. Jen tam chvíli stál a sledoval ji.
Se všemi těmi ženami. Ona si prostě nedá pokoj a nedá. Zavrčí si v hlavě. Dívá se na ni, teď už opravdu naštvaně. "A dost. O co ti jde? Teď to myslím smrtelně vážně." zvedne hlas. Tohle ho už vytočilo. Nejdřív ho pozve sem, potom se jí něco nelíbí, potom spolu skončí ve vířivce, kde jí zase přepne a ona ji vypustí a teď na něho vyrukuje s tímhle? Jakoby to nebylo jedno!