Skylar´s house

Má chuť se začít smát, když na ni začne křičet, přikryje si prsty pusu, aby nepoznal, že má chuť se smát, ale určitě jí prozradily její oči. Když domluví, oddělala ruku a opřela si ji o tvář. Nelíbilo sej í že ustoupil, asi stejně jako se jemu nelíbilo, když ona odstupovala o něj. Pravda že ti dva se moc nelišili, ba naopak byli téměr stejní. "Jenom kladu prosté otázky... stejně jako ty jsi vyslýchal mě, myslím, že mám taky právo vědět na čem jsem." odsekla mu, přesto se jej nebála. Přišla téměř na dotek k němu. "Vyrukuješ jak mě nechceš ztratit, jak pro tebe tolik znamenám a jiné takové věci. No řekněme, že tomu věřím, ale ráda bych věděla, jestli..." polkne a znejistí. Když to dořekne bude vypadat jako slaboch, slaboch co si nevěří, že znamená dost. "že v tvém životě není jiná děvka které vykládáš takové řeči a já nejsem tady jenom za blbou naivní krávu, která ti při prvním hezkém slově skočí kolem krku..." vyřkne to všechno na rovinu a úlevně si vydechne. No ale ve výsledku není spokojená. Čekala, že když bude bránit svou čest bude se cítit lépe, ale necítila. Teď dostala strach, že svými slovy ještě více naštve a on odejde.

Každým jejím slovem jeho nasranost roste a to by člověk nevěřil, jak moc může vyrůst. Prosté otázky, prosté otázky. Začal přecházet sem a tam, musel si rozmyslet svou odpověď, protože na tohle už opravdu neměl slov.
Už chtěl odpovědět na její první otázku, ale znovu přišel dovětek, který všechno uzemnil. Tohle si o ní opravdu nemyslel. Nevěřil tomu, že by se na tohle ptala, že by jí vůbec napadlo se na tohle zeptat. Po tom všem co udělala, po tvom všem co jí řekl.
"Skylar. Tohle je na mě moc. Opravdu. Udělal jsem toho málo? Připadá ti přiznání, že tě miluju, jako malý důlaz toho proč tu jsem? Opravdu si myslíš, že si schovávám ještě další děvky když ty náhodou nebudeš mít čas?" zakřičí.
Už se neudržel, sice si říkal, že na ni nikdy nebude křičet, ale ty její věčné otázky, to jak ho stále obviňuje...už mu to přerostlo přes hlavu. Myslel si, že bude všechno v pořádku, ale prostě ne. Ona mu věřit nebude. On nemá srdce, nemá ten jediný zpropadený orgán, který by možná jako důkaz stačil. Jeho slova jsou pro ni jen plané řeči.
Naštval se, strhl ze sebe ručník, vzal si do ruky rifle a oblékl si je. Tohle musel zapít. Vzal si láhev bourbonu, otevřel a pořádně se napil. Bez jediného slova se jen v riflích vydal zpět do domu, zabouchl za sebou dveře. Neměl v plánu odcházet, pozvala ho sem, ať si ho tady užije. Ale obviňovat se z ničeho už opravdu nenechá. Sedne si na gauč a naštvaně popíjí.

Nervózně ho sledovala, své srdce jasně cítila v hrudi. Neměla to říkat. Ustoupí o krok před jeho hněvem. Sklopila zrak a zavrtěla hlavou, tohle nechtěla. Nechtěla, aby to vyznělo, tak jak to vyznělo a už vůbec ne, aby na ni křičel. Takhle s ní ještě nikdy nemluvil, proto nebyla schopna slova. Začaly se jí vlnit rty. Opřela se zády o prosklené okno a sledovala jej jak se obléká. "Tony," zašeptala pouze, než odešel. Prohrábnula si vlasy a pak se svezla dolů po stěne až dosedla na zadek. Slzy jítekl a ona zavrtěla hlavou.

Chvíli jenom tak seděla a pak si měla chuť nafackovat. Co ze sebe sakra děláš? Jsi Skylar Emerson. Vzchop se a bojuj. Popadla jeho košili a navlékla se do ní. Přes ni si přehodila sukni a ručník nechala snad i spadnout do vířívky, koho to zajímá? Rozeběhla se ven z vířivky a upíří rychlostí otevřela dveře. Snad jen aby ho viděla odcházet, ale on nikde. Povzdechla si a praštila se hlavu do dveří. Musel se teleportovat Pomalu zase zavřela dveře a otočila se zpět. Byla velmi překvapená, když Tonyho viděla sedět na gauči. Teď už zvolila jiné tempo, došla k němu, vzpomněla si na něco co dělaly ještě se svou rodinou, jednou mu to i vyprávěla, že když je něco mrzí, tancují a zpívají jednu písničku. Čím blběji vypadáš tím tě to víc mrzí. Tak spustila. Nezáleželo na tom, že bude vypadat jako idiot, u něj to za to stálo a že tak tedy doopravdy vypadala, až skoro k popukání. "Já jsem pako, cítím tíseň, teskním, pěju, zpívám píseň." (nevím jestli to tak doopravdy je ta slova) Dokončila to jazzovýma ručičkama a doširoka rozevřenou pusou, aby vypadala ještě více jako magor. Nakonec se posadila naproti něj. "Já se omlouvám Tony, ale jen si vzpomeň jak ses cítil ty, když sis myslel, že Joe je více než kamarád. Tak mi je, když jenom pomyslím na to, že bych tě mohla ztratit. " zvedla se a koleny se zapřela o pohovku mezi jeho nohama. Ruce ovinula okolo jeho tváře. "Poslouchej mě! Já si doopravdy nemyslím, že bys mohl být s jinou ženou, teda doufám v to, ale... Miluju tě Tony, nechci tě ztratit a tak se bojím, že se jednoho dne, za týden, dva, rok století... začneš se mnou nudit a já tě ztratím..." přizná se mu a se smutkem sklopí zrak.

Seděl na gauči. Ve tváři nečitelný bezvýraz. Pil bourbon přímo z láhve a sledoval přitom zeď naproti sobě. Když uslyšel ránu ani se neotočil, tak nějak ho v tuhle chvíli nic nezajímalo. V hlavě měl pouze jedno a to, že nikdy pro Sky nebude dost dobrý. Nikdy mu nebude pořádně věřit a to ho neskutečným způsobem deprimovalo. Znovu se napil.
Když se před ním Sky objevila jen se na ni zadíval. Díval se skrz ní, tak nějak nechtěl mluvit nechtěl dělat vůbec nic. V tuhle chvíli chtěl jen pít. Najednou ale Sky začala zpívat, pozvedl obočí a jen ji sledoval. Ano tohle dělávala s rodinou, jednou mu to říkala a taková blbost nejde jen tak zapomenout. Stále mlčel, chtěl ji nechat domluvit, předtím jí to tak šlo.
"S tou rybou to bylo něco jiného. Viděl jsem ho. Viděl jsem jak se k sobě chováte. Tohle je naprosto něco jiného." řekl ještě s jistou dávkou hořkosti v hlase. "Popravdě...nevím co ti na tohle říct. Myslím, že jsem dal jasně najevo jak to mám. Jasně jsem ti řekl, že nemám v plánu tě opouštět. To že jsi mi ukázala svůj dům bylo pro mě velké gesto. Srdce si nepřišiju, takže mi prostě budeš muset věřit." Na větší vysvětlování neměl sílu, stejně by říkal pořád jedno a to samé dokola a dokolečka jak kolovrátek.

Měla pocit, že její tanec úplně ignoroval, jindy by se tomu zasmál, ale nyní nic. Když viděla, že jeho výraz se nezměnil, trochu se odsunula a posadila se zpět před něj na stůl. Mrzelo jí to, ale on je na ni tak naštvaný, že ani když ji má blízko, nedotkne se jí. Doslova mu vecpe svoje tělo před oči, aby si jí vůbec všiml, ale zase na druhou stranu, co tak srašného udělala. Taky se jí ptal na otázky na tělo a vždycky mu nějak s rozumem odpověděla. Rozhodně nedělala takový tiátr, jako dělá teď on. "Já tě zase viděla s Caroline, v tom je taky rozdíl... kdežto u mě šlo u shledání dvou přátel u tebe šlo o nabalování blondýny v baru." odvětí téměř skoro neslyšně. Tady neexistovaly žádné správné odpovědi, ať by zareagovala jakkoli bude na ni nabručený. Nakloní hlavu na stranu a zamyslí si. Jak si má obměkčit démoní srdce když ho nemá. Sleduje jak pije a v polovině jeho pohybu mu flašku sebere a napije se z ní pořádným lokem, hned mu ji vrátí, ale rozkašle se. V tvrdém alkoholu si nehoduje, to on moc dobře ví. Ale na tohle musí mít trochu alkoholu. Pomalu se zvedne a vykaše si jeho košili ze sukně a přemýšlí jak na něj. Chytne se za hlavu a poté se pomalu otočí. Stačí jediný pohled do jeho očí a blikne. Jakoby automaticky vystřelila upíří rychlostí, hend se však vrátila před něj. "NIkam nechoď, hned se vrátím." řekne mu s oběma zvednutýma rukama se zase rozběhne až na půdu. Věděla přesně která je to krabice. Veškerý obsah z ní vyházela dokud nedošla k deníku na koni Ve vteřině zase seděla před Tonym na stole. Anížby mu cokoli vysvětlila. Začala listovat mezi stránky dokud nenašla to datum kdy ho opustila, pak ale otočila na stránku, kde popisovala mnohem hezčí zážitěk. Den xxx, dnes jsme s Anthony strávili tu nejkrásnější noc v mém životě. Richard Felchot, nejbohatší muž v našem městě pořádal ples. Bylo to po dlouhé době, kdy jsme my dva byli na veřejnosti spolu. Moc dobře vím, jak Tony působí na ženy a on zase ví, jaký já mám vliv na muže, ale ten večer to bylo jiné. Celou noc jsme protancovali uprostřed parketu, odkud jsem mohla vidět krásně jasnou oblohu. Dokonce i ty hvězdy svítili pro nás. Měsíc v úplňku, připadalo mi to jako pohádka, splněný sen. Být nahoře v našem světě, nikdy bych jej asi nepotkala, ale tady... Tady jsme jako jeden pro druhého stvořeni. Než se objevil v mém životě, byla jsem sama,
neměla jsem nikoho. Byla jsem troska, nezáleželo na mě. Ale teď na mě záleží. Vím, že Tony nemá srdce, ale zároveň vím, že jej nepotřebuje, aby mu na mě záleželo. Nikdy jsem nepotkala nikoho jako je on. Nikdy se ke mě nechoval jako démon, nemučil mě, nechtěl mě, dělal všechno přesně naopak, než pro co jsme v naší podstatě stvořeni. Proto ho miluju. Díky němu se cítím zase jako člověk. Přála bych si jim být, přála bych si, abychom mohli spolu být žít jako normální pár, co se hádá kvůli neumytému nádobí, založí rodinu, koupí si dům a možná toho psa a pokud bychom v šedesáti leželi neschopni pohybu, plešatí, vrásčití a hnilobným dechem... přesto bych jej chytla za ruku a opakovala mu každý den. zvedla zrak od deníku, který pomalu zavřela, stejně ty slova znala nazpamět. Podívala se do jeho modrých očí a pokusila se o úsměv. "Že ho miluju i po tolika letech." dokončila to. Celý deník už byl zažloutlý, promáčený slzami, jak se v něm nostalgicky chodila uklidňovat. "Nejsme vrásčití ani nic z toho co jsem napsala, ale i po tolika letech ti to zopakuju klidně každou vteřinu co budu dýchat, že tě miluju. Miluju tě."

"Dokážeš už pochopit, že s Caroline jsem se jen bavil?...Bože." zavrtí hlavou a už se chce zvednout a jít pryč. Dneska toho má tak akorát dost. Ale ona mu řekne ať zůstane. Ani neví proč, ale znovu se posadí. Možná je prostě zvědavej s čím na něho vyrukuje. Už mu snad všechno vyčetla. Co tak může ještě přinést nového?
Sedí tedy na gauči, v ruce láhev a upíjí. Alkohol s ním ani nehne, užívá si jen tu chuť. Jako démon se nedokáže opít a to ho fakt štve!
Když došla a v ruce držela nějakou pomalu se rozpadající knihu jen pozvedl obočí. Ona mu teď bude předčítat? Jen do toho. Uvelebil se na gauči a zadíval se na ni. Teď měl v hlavě doslova prázdno, jen čekal co z ní vypadne. Možná se teď chová jako naprostej kretén, ale je naštvaný. A naštvaný chlap...každý to zná.
Hned po první větě si ten den představil, i on sám na něj občas vzpomínal, sice si to nenapsal do deníku, ale vzpomínal na to. Pár detailů mu určitě vypadlo, ale to hlavní mu v hlavě zůstalo. Poslouchal ji a každým jejím slovem z něj opadávala zlost. Sledoval ji, její ústa, její oči jak tančí pohledem na stránkách. Nad plešatýma a vrásčitýma postavama se lehce zasmál, ale zakryl to poškrabáním na nose. Když to dočetla zůstal sedět. Znovu jen seděl a sledoval ji. Jeho naštvání zmizelo tak rychle jak se objevilo.
Doslova přeskočil tu mezeru mezi nimi, deník ho absolutně nezajímal, a obejmul ji. Už to nevydržel, nemohl ji mít od sebe tak daleko. Když z něj opadla zloba znovu ji potřeboval vedle sebe, těsně u jeho těla. "Už od tebe nikdy nechci slyšet že mi na tobě nezáleží!" zamručí jí přímo do ucha jak je u ní natisknutý. "Nikdy!" Drží ji pevně, jejich kůže se dotýká, hladí ji po zádech, po vlasech. Drží ji tak pevně, že kdyby chtěl rozmačká ji.

Měla pocit, že jej slyšela se zasmát, ale když se podívala, nic. Sledovala ho a nevěděla jak zareaguje, čím déle to ticho trvalo, tím více byla nervóznější. Nepatrně se napřímila a sklopila zrak. Možná její pocity nebyly dost. Odloží deník na stůl a už se nadechne, že spustí něco nového, když prudce vstane. Nenechá se pobízet. Vrhne se mu do náruče a pevně jej sevře okolo krku. Tak moc se jí teď ulevilo.

Jednu dlaň mu nechala okolo ramene a tu druhou vytáhla k jeho vlasům a projela mu jeho kudrlinkami. Pořád jí tekly slzy a teď tekly na jeho nahou hruď. Další slzy z ní doslova vytrysknout, když ji sevře jako v kleštích. "Klidně ti to odpřísáhnu, když trochu povolíš ten stisk.. .Aghau... víš že když upíra zlomíš vejpůl v obětí zemře?" zeptá se jej trochu křečovitě. I když ve skutečnosti na nedostatek kyslíku nemohla zemřít, na rozpůlení vážně mohla.

Když se k němu přivinula i ona usmál se. Byl teď opravdu spokojený. Mrzí ho, že na ni křičel, ale jinak to nešlo. Když mu ale začala v náručí chraptět stisk povolil. "Jo ehm, promiň." zasměje se a podívá se na ni.
Znovu ji sjede pohledem a pozvedne obočí. "Mimochodem, pěkná košile." ušklíbne se a začne jí pomalu rozepínat knoflík za knoflíkem. (jestli ji měla rozeplou pardón) "Nikdo mi tady dneska určitě umírat nebude." řekne vážně a košile dopadne na zem. "Na zemi vypadá ještě lépe než na tobě." lehce ji popíchne, to on si prostě nemůže odpustit. Znovu si ji k sobě přitáhne, ale tentokrát ji políbí. Ale ne už tak jemně jako předtím, teď do toho dá opravdovou vášeň. Nepřestává, začíná pomalu couvat. Až se jeho nohy dotknou hrany gauče, přetočí se a opatrně ji na gauč položí.

Když jeho stisk zase povolil, trochu úlevně vydechla. Pomalu se odtáhla od jeho obličeje a usmála se mu do očí nebo spíš někam do krku, vzhledem k rozdílu jejich výšky. Když jí okomentuje košili, jenom rozhodí rukama. "Sice pánská, ale viděla jsme ji u jednoho neuvěřitelně sexy démona, tak jsem si ji musela ukrást pro sebe." Zavrní mu do obliečje. Moc dobře cítí, jak jí rozepíná knoflíky, propaluje ho pohledem a čeká až to bude.Nechá košili spadnout na zem a usměje se. "Nejlíp vypadá na tobě." odporuje mu a přitiskne se jí jenom v podprsence na jeho hruď. Polibek mu opětuje a během něj s ním couvá. Prsty mu zaryje do paží. Opatrně si lehla na gauč, ale jeho stáhla sebou na sebe. Za krk si ho k sobě přitáhla a začala jej líbat. Nohy měla pokrčené, ale nemohla se přestat usmívat. "Je tahleta naše hádka tedy už zapomenuta?" zeptá se pro jistotu.

"Věřím tomu, že toho neskutečně sexy démona vídám každý den v zrcadle." ušklíbne se. No jo jeho ego, vyšší než Mt. Fiji.
Když se ocitnou na gauči a ona opět promluví, znovu zjišťuje jak na tom je, tak on pouze zvedne jedno obočí a hlavu mírně nakloní ke straně. "Sky, vážně? Teď?" řekne, jen zakroutí hlavou a pro jistotu jí pusu zacpe svými ústy. Ty její věčná slova nedůvěry ho začínají obtěžovat.
Nalepí se na ni, přitáhne si ji k sobě. Gauč měla prostorný, takže se nijak nemačkali, místa měli až až. A aby ona už dočista zapomněla na jakékoliv hádky a nedůvěru, jedním trhem ji zbaví i podprsenky. "Koupím novou." pošeptá mezi polibky a rukou si to štráduje na její vnadný hrudník.

Zavrtí hlavou nad jeho egem. Takový sbestředný malý bastardík... ale můj... a jenom můj.
Když však ale jí něco vyčte jenom se zatváří nechápavě. Co mu zase je? Jenom jsem se chtěla ujistit, že není naštvaný... Úsměv jí poklesne, ale on jí nenechá ani nic říct. Zase jí líbá, ale jí tentokrát trvá než mu to vrátí.
No ale nakonec mu jako vždy podlehla. Zatlačila svoou dlaní proti jeho hrudi a povalila ho na druhou stranu gauče. Hned byla nad ním a dala se do rozepínání jeho kalhot. V tom byla doopravdy jednička.
Co jí ale zarazí je, když roztrhne její oblíbenou podrpsenku.. Hledí již na ten bezcenný kus látky a zamyslí se. Aspoň vím, jak se cítí, když mu lámu cigarety... I když ne, jenom centimetr té látky stojí nespočetněkrát víc než jedna cigareta.
Dorozepne jeho kalhoty a poté se nadzvedne, aby mu je prudce sundala. Ruce mu dá nad hlavu a spojí na jejich hlavami jejich dlaně a vrátí se k polibkům.

"Madam nedočkavá." ušklíbne se a nechá se povalit, kalhoty poté zmizí z jeho dosahu a on si užívá ten pocit, když je v její moci. Teď si převzala vedení ona, je zvědavý jak to bude pokračovat.
Přece jen ji, ale polibky vrací s větší vervou než předtím. Občas ji i trošku kousne do rtu, ne moc, ale tak aby to cítila. Proplete si s ní prsty a pevně stiskne.
Chvilku takhle jen leží, ale potom si jednu ruku uvolní a tou ji osvobodí i od sukně, kterou měla na sobě a teď? Už leží někde na druhé straně místnosti. Podívá se jí do očí. Na tohle čekal takovou dobu, už nevěřil tomu že se toho dočká, ale ano, je to tady... Je zpátky, ona je zpátky, všechno je skvělé. Teď se nemůže nic pokazit!

O hodinu později.
Opravdu se jí nedostávala vzduchu, nakonec skončila teda ona pod ním, takže musela počkat, až z ní sleze, aby se mohla nadechnout čerstvého vzduchu. Poté zhluboka oddechovala, srdce jí bušilo tak divoce, že ho klidně mohl slyšet. Musela semknout víčka a přiložit si ruce k obličeji. Docela se bála, že ho po těch letech neuspokojila tak jak by mohla. Pomalu se k němu otočila a snažila se to vyčíst z jeho pohledu. Nechtěla se ho ptát, ještě by se naštval. Dech se jí už klidnil, ale pořád nemluvila.

Bylo to, extrémní. Teda on si to užil a tak nějak doufal, že i ona. Nevypadala, že by si stěžovala. Podíval se na ni, mírně se usmál a potom se posadil.
Díval se na ni, sledoval každý její pohyb, každé její mrknutí. Potom se k ní ještě natáhl a znovu ji políbil. "Už jsem málem zapomněl, jak skvělá jsi." zasměje se. Ale lhal, nikdy by to nezapomněl. Tohle se prostě nezapomíná. Ano některé jeho chvilkové postelové panenky, ty si nepamatoval, tam nebylo na co. Ale s ní je to vždy dovedené do extrému. Poté se s rychlejším dýcháním zvednul a zamířil směrem, kde doufal, že bude koupelna. "Hned jsem zpátky. Počkej tu na mě." zasměje se a jde se vysprchovat.

Celý den a noc se toulala v lese. Nikde ji ale žádne nebezpečí nehrozilo, jelikož celou tu dobu byla ve své motýli velikosti. Nemohla tu ale zustat věčně, jelikož začalo pršet a jak každý ví, v dešti lítat nemůže. Proměnila se tedy zpět do normální velikosti. Věděla kam jít, kdo ji podrží. Hned jak ale doběhla k jejim dveřím začala na ně bušit, dokonce i zazvonila. Znělo to namáhavě a zmoženě. Zavolala její jméno.

Otočila se na bok a trošku se k němu přitáhla. Dobře si všimnula jak je zpoceny. To ji ale nevadilo, ona ostatne taky zrovna nevypadala nejlepe ve svem zivotě. Posadila se vedle něj a polibila jej na rameno, ale ponekud zdlouhavě, nakonec se o něj opřela avou a usmala se. "Já ti to vždycky ráda připomenu." řekne pouze. Sleduje ho jak odchazi, přesto si vychutna jeho polibek. Jak se zveda prejede natáženou dlaní po celé jeho délce laže dokud nezmizi z jejiho dosahu. Sleduje jej kam miri a musi se usmivat. Když odejde využije čas k tomu, aby to tu pouklizela a samozřejme aby se oblekla. Když schazi zase zpet dolu, nekdo hlasite klepe a zvoni. Rychle se zaposloucha. Hrklo v ni, co kdyz je to Gabriel nebo Joseph, další problémy s Tonym nepotřebuje. Pak ale uslysi hlas. "Sammy!" Vykrikne a otevre dvere. Vypadala zmokle a zmoženě. Hned ji pustila dovnitř. Vzala teplou deku, co měla položenou na gauči. Nechtěla se ji moc ptat, stejne ji ted vse bylo jasne. Obalila ji v dece a vedla do pokoje pro hosty, stejne tu Sammy uz nekolikrat prespavala tak tu mela i nahradni obleceni. Nechala ji se osprchovat, mezitim ji v kuchyni nachystala jidlo a čaj co ji nachystala do pokoje. Netušila kde byl v te dobe Tony, ale ted mela jinou starost. Pockala tedy na ni az dojde do pokojiku, aby se mohla oblect a najist.

Jen se na ni ještě usmál a potom odešel do koupelny. Trefil to napoprvé, docela náhoda. Vešel dovnitŕ a skočil hned do sprchy kde na sebe nechal téct teplou až vařící vodu. Jako démonovi mu to bylo jedno a dokonce vařilcí vodu miloval. Jeho tělo už bylo dost rudé tak vylezl ven a osušil se. Na okamžik se teleportoval domů kde si oblékl čisté rifle a bílé triko a znovu skočil zpátky ke Sky. Teď to bylo tak jednoduché když věděl kde bydlí. Všechno teď bude jednodušší.
Vylezl z koupelny, voňavej, čistej s ještě mokrou hlavou. A došel zpátky do obýváku, rozhlédl se aby zjistil kde je Sky, ale ona nikde nebyla? Prosím? Jen pozvedl obočí a začal se procházet po domě. Když na ni narazil v jednom z pokojů mile se na ni usmál, ale potom zaregistroval nachystané jídlo a dětské oblečení. Opravdu právem viděl oblečení pro dítě? "Sky?" Řekne tázavě a zůstane na ní viset pohledem.

Když jí Skylar otevřela, vrhla se jí zničeně okolo pasu. Měla slzy na krajíčku, vlastně to nakonec neovládla a rozbrečela se. Nechala se odvést do pokojů. Ano tady už byla několikrát. Když Skylar zmizela, šla do koupelny propojené s tím pokojem a dala si příjemnou ačkoli krátkou sprchu. Bylo příjemné ze sebe smýt ten pot a špínu. Jako by z ní opadl veškerý stres.
Po chvíli uslyšela, že se někdo vrátil do vedlejšího pokoje a tak zavřela vodu a začala se sušit. Zabalila se do župánku, co tu měla. Prakticky všechno v téhle koupelně bylo určené pro ni. Tohle byl její druhý domov. Když vešla do pokoje, nejdřív jí zarazil zaražený pohled Skylar. Otočila se směrem, kam se podívala a uviděla pro ni naprosto cizího muže. "Dobrý den," řekla a poté se podívala zpět na Skylar a šla k ní. Přítomnost Tonyho na ni působilo trochu zvláštně. Jako by jí to ubývalo energii. Tak padala přímo na Skylar.

Jídlo odložila na psací stolek a popadla čisté oblečení a nesla jej Sammy do koupelny, když se však objevil v pokoji Toyn, trochu znervózněla. Zvlášť už jen protože celý pokoj vypadal jako pro dítě. Když jí oslovil, bylo jí jasné, že je zmatený. Kdo by nebyl. Tony sice ví, že Skye měla dceru, ale také ví, že ji od té doby neviděla. Přitáhla si k sobě oblečení pro Sammy a povzdechla si. "Tony... je tu něco..." začala, když se otevřely dveře od koupelny. Paráda, teď bude ještě více zmatenější.
Pokusila se pousmát na Sammy, ale ta byla právě stejně zmatená jako Tony. Když k ní vykročila, přikývla. Samozřejmě, že jde k ní, šlo poznat, že Tonymu nevěří a že se jej i docela bojí. Pak ale viděla, jak se jí zavrátili oči a padala k zemi. Ona ji však včas zachytila do náruče a položila ji do postele. Ví, že je vyčerpaná, ale takto? Pomalu ji přikryla. Nakonec jí to došlo. Pomalu se otočila na Tonyho. "To ty." řekne mu pouze, políbí Sammy na čelo a zvedne se od ní. Pokud tu má Sammy zůstat, musí se držet dál od Tonyho, už tak si prochází strašnými věcmi. Sleduje ji, jak se snaží sebrat energii, to ale nepůjde, dokud bude Tony v místnosti. Došla tedy k němu. "Je víla, tvoje přítomnost ji oslabuje. Pojď..." vytlačí ho z místnosti a zavře za nimi. Bude to chvíli trvat, než si bude moct se Sammy promluvit. CHyytne Tonyho za ruku a vede ho pryč.

Zustal tam stat a sledoval ty dve pred sebou. Zarazil ho ale cely koncept toho pokoje. Postel s plysaky, male obleceni, nejake obrazky na zdech.
Ano Sky mela dite, ale to je uz tolik let...a ted je upir, neni mozne aby mela sve vlastni dite. Ale tak k certu ci ta holcicka je? Ta hnedovlasata, neskutecne Sky podobna? Opravdu netusil co na to rict. Byl z toho vseho zmateny.
Kdyz jej ale mala hezky pozdravila lehce se usmal. "Ale dobry den, malicka." Podival se na ni ale v jeho ocich bylo jasne zmateni.
Chtel neco dodat, ale to se mala uz skacela k zemi, tedy presneji Sky do naruce. Chtel ji chytit, ale Sky byla rychlejsi nebo spise mala padala primo na ni. Vypadalo to ze se ho bala. Ani ho to neprekvapuje. Nebyl oholeny, mel mokre rozcepyrene vlasy. Vypadal doslova jako demon.
Kdyz ho ale Sky obvinila z neceho co nechapal chtel odporovat, ale po vysvetleni se nechal v klidu odvezt. Za zavrenymi dvermi se na ni podival a promnul si spanky. "Vysvetlis mi co se to tady deje? Protoze tomuhle uz vubec nerozumim a to jsem si myslel, ze to vic uz nejde." Rekne zmatene.

Samozřejmě, že slyší jeho větu, ale nazastavuje se. Vede ho přímo do kuchyně, kde už ostatně měla nachystanou večeři v ledničce. Její služka jí vždycky uvaří a ona si to pak jenom ohřeje. Sama totiž vařit neumí. Poslala Tonyho ke stolu. "Vysvětlím, ale první se najíme, když dovolíš."
během minuty se vracela s táckem, jako předtím. Musela nést i pití. Nebyla si jistá, co si Tony dá, ale na vysvětlení toho bude chtít alkohol, tak mu jej taky přinesla. Sobě si nesla jenom sklenici vody. Postavila před něj jednoduché jídlo, zelenina s kuřecím masem.
Nabrala si na vidličku a dala si první sousto pak se dala do vyprávění. "Vím, co tě napadlo... Ale Samantha není moje dcera. já... ano je to ohrané, ale veškeré lidi co znám poznám tak, když jim domluvím dům... A Gabriela, otce Samanthy jsem poznala právě tak. POznala jsem ho když jsem měla vypnuté emoce a odešla jsem od tebe. No řekněme, že on ... byl ten kvůli kterému jsem je zapnula" bála se jak na tuhle věc bude reagovat. Tak hned dodala. "Ne protože bych ho milovala, ale protože mi ukázal, že mám ještě pro co žít. Tak jsme zůstali od té doby přátelé. Před asi 15 lety se seznámil s jednou vílou a měli spolu dceru, jo a já jsem její kmotra, ale ... nevím jestli bych ti tohle měla říkat, ale nechci abys měl pocit, že ti něco zatajuju... Gabriel ji zabil, nebylo to úmyslné. Sammy bylo asi pět let. n je vlkodlak, byl rozzuřený a ona tam zůstala, aby ho uklidnila. On se proměnil a zabil ji. Sammy to ještě do dneška neví. Ale pro mě je Sammy důležitá, stejně jako Gabriel. Od té doby jsem se mu snažila jenom pomáhat, s její výchovou... jako by to byla moje dcera, tak se nediv, že tu má svůj pokoj. No... ale řekněme, že teď Sammy utekla z domu ke mě. Gabriel si asi našel novou přítelkyni a ona si nedokáže představit někoho jiného za svou matku..." leda mě... Měla bych mu říct,
že sem s Gabrielem spala? Na chvíli se zamyslí a radši se dá zpět do salátu. "Já potom Sammy všechno vysvětlím, dokonce i to, že nemáš nejmenší úmysl ji vyčerpávat. Nemůžeš za to. Jsi sice démon, ale nejhodnější jakého znám." Pohladí ho po ruce. Snad se nebude zlobit. Ostatně prozatím ani nemá důvod, tedy dokud se jí nezeptá co měla ona s Gabrielem.

Necha se dotahnout do kuchyne. Chce uz neco namitat, ale ona ho znovu prerusi. Jen protocil ocima a poslusne se posadil ke stolu. Nechal si donest jidlo a pomalu se do nej pustil. Kdyz pred nej postavila take drink, bylo mu hned jasne ze tohle vypraveni bude potrebovat alkohol. A toho se docela obaval, co vsechno za tu dobu kdy byl buhvi kde, promeskal?
"Takze jsi sve emoce zapnula kvuli Gabriela...zajimave." Promne si rty a navlhci je jazykem, stale se na ni diva. Musi si upit z drinku a nadale posloucha jeji vypravovani.
"Nejsem sice moc v techto vecech zbehly. Ale ten pokoj? Ty veci? Jak se k tobe chovala? Jak se na tebe divala? Takhle se podle meho nazoru diva dcera na svou matku." Rekne uprimne. Videl to hned na prvni pohled. Samantha se ho bala a hledala ukryt u Sky, protoze vedela ze ji pomuze. Protoze ji duverovala. Ale mala holcicka neduveruje dospele jen tak. I kdyz je jeji kmotra.
Z fraze nejhodnejsi demon se trosku otrepal. Neni si jisty jestli chce byt za toho hodneho demona. Ano v jeji pritomnosti, ale ne pro ostatni. Nechce pred ostatnima vypadat jako holky chlapik, takovy on proste neni.
"Takze jsi jim prodala dum, zacala jsi se s Gabrielem bavit a ta mala si te oblibila, jsi jeji kmotra...a mezi tebou a tim vlkem neco bylo? Vlastne ani mi to radeji nerikej. Tohle nechci resit." Rekne uprimne. Opravdu nechce, on taky delal plno veci s plno lidma kdyz se Sky nebyl. "Ale popravde moc se mi nelibi ze jsi v blizkosti nekoho kdo zabil svou vlastni zenu." Podiva se ji do oci a vypije na ex sve piti.

Nechápavě si jej prohlédla a pozvedla obě obočí. Nechtěla mu přesně vysvětlovat, jak to tehdy s Gabrielem bylo, ale bylo jí jasné, že se mu nelíbí, že je zapnula kvůli Gabrielovi. "Mám pocit, že na něj žárlíš, protože jsem to zapnula kvůli němu a ne tobě, i když prakticky... Ani jej neznáš... i když asi jo, patří mu bar u upířího tesáka..." pokrčí rameny a poté se pře o židli zády a upije z vody. Nabodne mrkev na vidličkou a jako robot ji sní.
Poté zavrtí hlavou a otočí se k němu. "Slyšel jsi někdo v tomhle městě o překrásném monstrum, který vždycky udeří, člověk si pamatuje její krásu, ale ne přesně jak vypadá. Podle pověsti je bruneta s hnědýma očima a duší prohnilou jako nikdo jiný nemá." měl by ji znát, přece jen ji o ní vyprávěl každý milenec, co ji chtěl ochránit před tím monstrem. Nikdo ale netušil, že je to Skylar. "Nebýt něj, pořád bych tu lítala jako vražedné monstrum a nic by mě nezastavilo." zní trošku podrážděně, ale nemyslí to tak.
Pak se radši dá pořádně do salátu, když opět promluví, ruka ji povolí a praskne jí do stolu. "Dobře víš, že žádné děti už mít nemůžu, protože jsem upír a je logické že se ke mě Sammy upnula, vždyť jsem jí pomohla překonat smrt její matky a zná mě od dob co se narodila, ale pro ni jsem jenom tetička Skylar..." dořekne, začíná jí to unavovat. Nemůže za to, že jí ta holčička propadla, ale ji bude bránit přede všemi, i před Tonym. Svoji vlastní dceru uchránit nemohla, ale Sammy jo.
Když se jí zeptal na to jestli s Gabem spala, kývla hlavou na stranu a nadechla se, ako by chtěla říct pravdu, ale když jí řeknul, že ať mu to neříká, jenom pokrčila rameny. "Ale Tony, já zase spáchala sebevraždu... upřímně ani jeden nejdeme Sammy příkladem a mimoto, vzhledem k tomu, že se v současné době s Gabrielem nebavím, kvůli tomu jak řve na Samanthu, myslím, že zase svoji žárlivost můžeš uspat..."

Podiva se na ni a jen pokrci rameny. "Nemuzu ti rict ze nezarlim, protoze vlastne trochu ano. Kvuli me jsi je vypla a kvuli nekomu jinemu zapla...spise nez abych zarlil me to stve." Prizna se.
"Popravde slysel jsem o nem, vzdycky me tak nejak zajimalo. Byla jsi sama sebou, byla jsi mi tak moc podobna. Kdyz jsi vypla chapes jake to je zit bez srdce. To monstrum jsem vzdy obdivoval. I kdyz abych pravdu rekl, s emocemi jsi vasnivejsi. Ve vsech smerech." Jeste ted si promne tvar na kterou mu pred nekolika hodinami vrazila facku.
Rana do stolu ho prekvapi. Ano presne o tomhle mluvil. Ty emoce, tohle je prava Skylar. Se vsim vsudy. "Nemyslel jsem to nijak zle, jen rikam jak to na me pusobi." On sam nikdy deti nemel, takze k tomuhle tematu se nijak vice vyjadrovat nemel.
Pohrava si s prazdnou sklenkou a dojida pomalu sve jidlo. "Moje zarlivost spi jak male mimino. Bojim se aby ti neublizil. Vim jak jsou vlkodlaci pro upiry nebezpecni! A je jedno jak jsi silná. A to ty jsi, to moc dobre vim.Rekne vazne a zahledi se ji do oci, potom si jen prohrabne vlasy, ktere ma pomalu uplne suche.

Zhluboka se nadechne. Jeho řeči vážně už jí začínaly štvát, ais to bylo stejné, jako když ona mluvila o jiný ženách, ale hned vydechne. Doufá, že si uvědomí, že ona není jako on a um íse ovládat. Nevybouchne kvůli takové chujovině. Nijak jeho proslov však už neposlouchá.
Pak se najednu zamračí a podívá se na hodiny a vyletí ze židle tak, že ji převrátí. Začne klít a nadávat. I když Tony ještě nedojedl, sebrala mu talíř z pod nosu a upíří rychlostí s ním zase zmizela.
Netrvalo to ani vteřinu a už se zase upíří rychlost vracel.a Zvedla Tonyho ze židle a tlačila ho ze dveří. "Víš, že tě tu ráda mám, ale musím se připravit na ples, ty mě tu zdržuješ a já chci vypadat tak, aby ses za mě nemusel stydět." Celá ta situace byla docela vtipná. Dotlačila jej až ke dveřím a pak ruce povolila, aby se s ním prozatimě mohla rozlučit.