Restaurace u mořské panny

Já nevím,ale pokud by jsme byli jediní,kdo by si tohle myslel.Určitě by to nebylo normální,ne?*Pozvedne obočí.Koukne pak na ní,jak se začne hroutit k zemi a ihned jde do dřepu,aby jí byl blíž*Co se děje?Co ať přestane?*Nechápe,co myslí tím,že to má přestat.Vůbec netuší,co se tam děje*

Proč? Ať to přestane. Já nechci. Ten hlas. Ten hlas. Přestaň. Přestaň to nejde vydržet. Prosím. Ať to přestane. Ať přestane ten hlas. Joshuo prosím ať to přestane. To se nedá vydržet. Řekne sípavě. Její oči se nechtějí dát zpátky dohromady. A ten hlas. Prosím někdo ať to přestane. Podívá se na něho prosebným a bolestným pohledem.

Já...Polkne.Já nevím jak ti pomoct..Já..Vydechne.Jakmile se na něho podívá zase těma očima,silně polkne*Co ti ten hlas říká nebo...Co to je? Zeptá se po chvíli.Co když ho chce třeba zabít,možná by měl utéct pryč,ale nechat jí tady samotnou v těch bolestech?Je to dobrý nápad?

Když uvidí ten pohled jak se na ní podívá. Nechá se pohltit bolestí už se nesnaží aby ji pomohl její oči nepřestali a ona ví co to znamená. Někde poblíž je tu buď za prvé někdo z rodiny Vojty, Nebo za druhé někdo chce aby zabila Joshua aby si to potom vyčítal... DOST! zakřičí v hlavě ten zvuk nepřestává ale nechce mu ublížit. Sklopí hlavu nechce ten pohled vidět znova.

Asi....Asi bych měl jít.Polkne.nechce jí opouštět,ale ty oči.Má je příliš dlouho na to,aby to dopadlo dobře.Uvidíme se..někdy.Polkne a postaví se na nohy.Promiň..Omluví se hned a pak už se raději rozeběhne pryč,protože tohle by nedopadlo dobře a on se před ní nechce bránit.Nechce jí ublížit a to by musel,kdyby na něho zaútočila.Nerad se s ní rozloučil takovým způsobem,ale neměl vůbec na výběr.Leda by se chtěl nechat zabít a to opravdu nechtěl.

Věřila mu. Ale na jednu stranu ho chápe. Kdybych byla v jeho kůži tak udělám to stejné. Ale.... no to je jedno. I když to nepřestává tak si stoupne a zmizí. Objeví se doma. Kde to přestane.

"Nejspíše to bylo to ,že jsem cítil sám než abych byl doma a seděl s kakaem a knihou a tak jsem se rozhodl vyjít tedy do společnosti . Víš čekal jsem že na plese už budeš proč jsi nešla dříve ?" zeptal se jí když odcházeli s plesu a on měl vcelku hlad a tak jí bez ptaní dovedl do restaurace " Doufám , že hlad máš jako já a že jsem nevybral špatné místo " musel se usmát a tak vybral místo a nechal přinést víno a jídelní lístky. "A jak jde psaní knih těším se na pokračování "