Vodopád sirén

Vedel ze asi si dovoluje moc a tak uz to.nechal a podival se po tom vsem a na chvili zavrel oci a pak pronesl pro sebe " Jo tohle jsem.nikdy nezazil" ale pak jakoby se probral a jen ji venoval usmev "Na tehle vikend pochybuju ze dneskem to konci " pak se podival na ten ohnostroj " Tak co bys tady chtela.zkusit ?" Zeptal se ji a mrknul " Mne se docela zamlouva to potapeni ale samotnej mno uvidime " zasmal se a cekal zda pujde s nim.

"Padesát? Já myslela že nějaká stovka už to bude." ušklíbne se a zatočí jeden z jejich hnědých pramenů mezi své prsty. Chvilku si hraje s jejími vlasy a poté je pustí.
Její pohled mu neuniknul, bylo mu jasné, že tady má někoho..nebo spíše ona nikoho nemívá, spíše jen tak je má. Podíval se tím směrem a jen se zasmál a znovu stočil pohled k ní.
"Já to nemusím dokazovat, tak to prostě je. Nikdo není lepší než já." zasměje se a zvedne bradu a lehce se načepýří.
Když se k němu přiblíží vůbec mu to nevadí, nakloní se k ní a poslechne si její otázku. A přitom jen zakroutí hlavou.

"Myslíš si, že je to vůbec možné? Aby se někdo našel? Kdo tohle srdce znovu rozbuší?" položí svou dlaň na její ruku a přitiskne. "Slyšíš to nic?"

Pár fotek se vážně povedlo, ale ve chvíli, kdy si dívka všimla jeho činu, lehce zpanikařil. Tedy nebylo by poprvé, kdy ho někdo požádal, aby přestal. Ale u něho to je vážně těžké. Jak by měl přestat, když on bere svou práci jako umění? Vždyť nedokončený obraz se také neprodá. Lehce si klekl na své džíny. O jejich čistotu se nijak nezajímal, jelikož čekal, že se ještě ušpiní dost.
Její otázka ho vřele překvapila. Své fotografie každému rád ukazoval a v tomto případě nebylo jinak. Z krku si sundal menší pás, který byl připevněný k fotoaparátu a začal v něm hledat požadovanou fotku. „Chvíli to potrvá…“ řekl tichým hlasem. Pravou rukou vyhledával fotky, zatímco druhou si neustále přitahoval tričko. Když už je k tomu našel, tak měl další problém, musel najít nějakou, která by se mu líbila. Lehce si začal okousával spodní ret a nedočkavě pohyboval nohama. Konečně našel tu správnou! Byla to prostá fotografie dívky, jak sedí na lávce a nevinně pozoruje fotoaparát.
Lehce poskočil, přiblížil se k dívce a podal ji foťák.
„Klidně to smažu. Ale byla by to škoda,“ řekl a usmál se. Pořádně si konečně dívku prohlédl a musel usoudit, že nebyla k zahození. Tedy k focení.

Naposledy se podívala na plánek a kývla. Vypnula motor své motorky a slezla z ní. Na sobě měla jen džíny a bílý nátělník. Bylo tu spousta lidí, což má ráda, ale na druhou stranu na ní bylo vidět, že dneska se jí nechce se moc bavit se spoustou lidí. Zahlédla ale stůl s pitím a ihned se k němu vydala. Nejspíš se neměla v plánu opít, ale možná si jen dát skleničku něčeho.
Jako první jí do ruky vpadlo červené víno a začala ho pít. Viděla vedle sebe nějakého člověka, ale nikoho v něm nepoznala, protože ho moc neprohlížela. Opřela se zadkem o stůl a sledovala všechno okolo.

Chvilku je sledoval nejradeji by vzal kul a probodl ji srdce ,ale co vedel a slysel o ni ze dava pomalu kazdemu a tak.ho.to neprekvapilo a tak pomalu se zvedl a radeji zmizel do blizkych lesu kde byl otrochu mensi klid a znizel neslysen a, nevnimam nikym radeji se pujde probehnout nez aby udelal nejakou hloupost.

Upíjí své pití a přitom sleduje okolí. Přemýšlí co by teda mohli dělat a ne tady jen stát. Když začne ohnostroj, zvedne hlavu a zadívá se na oblohu. Je to krásné, opravdu, tolik barev, jen oči přecházejí.
"Možná to bude znít dětinsky, ale co zkusit lovení jablek z vody? V tom jsem bývala expert." zasměje se a podívá se na Marcuse. "Ale jestli se bojíš, tak to pochopím, ne každý na tohle má." ušklíbne se.
Potom se ale on zmíní o potápění a jí se jen naježí chlupy. "Tak to spíše ne, raději ty jablka..." zasměje se. Potápění není její parketa. Ona potápí jen obličej a ne celé tělo.

" Dobre jak si prejes bude alespon vetsi legrace ,ale o co se vsadime preci jenom je to soutez " mrkne na ni a sak horecne premysli co by sise vymyslel za ukola pak ho to napadlo ",Kdyz vyhraju proletis se semnou " a jen se musina smat jak se na to ona.bude tvarit.

Viděla v jeho obličeji jisté rozpaky, ale to ji neodradilo od toho vidět onu fotku. Teda podle rychlostí cvakání jich bylo mnohem více. Stoupla si z lavičky a došla až k němu. Sledovala jak zarputile a zamyšleně sleduje display na fotoaparátu a nejspíš hledá tu správnou. Měla pravdu, nafotil toho za tu vteřinu hodně.
"Já si ráda počkám, docela by mě zajímalo jak se vám podařilo zachytit tuhle atmosféru." usměje se a odevzdaně čeká. O chvilku později se k ní přiblížil a podal jí foťák. Opatrně jej převzala do rukou, bylo jí jasné že to není levná záležitost. Podívala se na display a na obličeji se ji objevil úsměv. Tohle se mu opravdu povedlo. Líbilo se jí to. Byla to první momentka kdy zjistila, že jí někdo fotí. Ten výraz by teď určitě nenapodobila.
"Ne, určitě to nemažte. Je to skvělé. Teda..je zvláštní o sobě na fotce říkat že je to skvělé. Ale líbí se mi ta kompozice a ty barvy." usměje se a opatrně mu foťák vrátí.
"Vy jste tedy najatý fotograf na tuhle akci nebo to máte jako koníček?" zadívá se na něj. Lehce si poupraví vlasy, docela ji zaujal. Fotografování má ráda, sama má doma malý foťáček, který se ale s tímhle nedá srovnávat.

Sledovala jeho ruce, jak si hraje s jejími vlasy a z nějakého důvodu se kvůli tomu usměje. Dneska měla lokny, takže když je natáhla, zase skočili zpět, ale to samozřejmě nedělala před lidmi, pak se tím totiž bavila déle a někdo by si mohl myslet, že je cvok.
Když řekne, že je nejlepší, rozesměje se, až odhalí řadu bílých zoubků. "Ale zlatíčko," lítostivě mu položí druhou dlaňna tvář a poplácá ho po tváři, "Tohle ti říkám, jako někdo komu na tobě záleží..." na oment se podívá dolů, jako by tím dávala najevo, že lže a pak zase zpět. "Ale žít v takovém sebeklamu a to říkám jako někdo kdo s tebou spal... na to jaký s tebou by lsex bych asi neměla zapomenout, když jsi ten nejlepší, ale ať se snažím jakkoli..." najednou se zarazí na pařímí se, skloní obě ruce a ukáže na něj prstem. "Spali jsme spolu vůbec?" zeptá se, jako by jí to nebylo jasné. Následně se zamyslí a se zamračením od něj odchází, ale schválně pomalu, jako vážně pomalu.

Podívá se na něj a čeká jestli s tím bude souhlasit nebo ne. K jejímu překvapení souhlasil, ale samozřejmě, že si to vzal jako soutěž. Docela se bála co vymyslí a jeho návrh ji ani nepřekvapil. Prostě se chtěl proměnit a svést ji.
"A nechceš mě rovnou zabít? To by možná bylo rychlejší..." Protočí na něj oči a upije ze svého mojita. "Dobře, stejně nemáš žádnou šanci."

Se smíchem se rozeběhne ke kádím s jablky a čeká až dojde. Mezitím si ze svých dlouhých vlasů udělá na vršku hlavy drdol aby se jí nepletly a ona mohla být soustředěná pouze na soutěž.

"To se uvidi " rekl a pak se muselna smat "To by byla tebe skodamoc abych te zabil " pak pomalu dosel.k.i ke kadimne a, sundal si sako a vyhrnul rukavy "A jeste jsi nerekla co bys ty rada za vyhru, "pozvedl oboci a cekal

Když si opekl Marshmallow, ohlédl se, ale Annie nikde, asi tedy fakt šla někam jinam. Pokrčí rameny asi s ním nechtěla trávit čas, šel ke stolu s tácky a pomalu jej sundal. Jakmile to má dole, sundá z toho tu drsnou kůrku a sní jenom ten vnitřek, Popadne jeden kelímek a napustí si do něj, sám ani neví co to je a stoupne si trochu dál od ohně. Mohl bych zkusit nějakou hru nebo tak něco... Mírně se zamračí a začne se rozhlížet, jestli v davu neuvidí někoho známého, ale nic. Tak jenom pokrčí rameny a výjde trochu dál od ohne. Ihned ucítí jak z něj opadá horkost, nyní cítil hlavně chlad, přemýšlel tedy kam by mohl jít jako první. Zamířil k lovení jablek z kádě, chtěl se zúčastnit, mohl by to být legrace.

Zadívá se na nai a s nakloněnou hlavou si ji celou prohlíží. Vždycky byla tak přitažlivá. nechápal to. Tak nějak byl na ty brunetky s tmavýma očima a ještě temnějším srdcem.
"Sebeklamu? Opravdu? Já nevím, já nebyl ten první kdo začal s králem sexu a obecně tohle téma. " ušklíbne se na ni a zavrtá se pohledem do jejich očí.
"Podle mě jsi na to nemohla přestat myslet, ani teď na to nemůžeš nemyslet. Prostě nás dva máš stále před očima." položí své ruce na její boky a přitáhne si ji k sobě. Smyslně sjíždí dlaněmi její tělo a přitom ji sleduje. "Takže ano, myslím že máš jasnou představu o tom, co jsme spolu dělali." zkousne si spodní ret a poté ji pustí.

Měla jsem absolutní pravdu, když jsem říkala, že mi přípravy budou trvat neskutečně dlouho. Když jsem se konečně vyhrabala z bytu, bylo již dávno po setmění. Na sobě mám džínové kraťasy, bledě modré tílko, přes které mám navíc černé volné triko, jenž mi drží na jednom rameni - to druhé je spuštěné. Na nohou obyčejné léčky, nejdu na přehlídkové molo, ačkoli bych jistě ráda. Nicméně k táboráku mi to přijde akorát. Brzy se octnu na místě, kde se to již hemží osůbkami. Malinko se pousměju, rovnou si zamířím pro pivo a jen co se ho zmocním odeberu se na okraj společnosti, odkud vše hodlám pozorovat. Aspoň zatím.

Byl sice daleko ale mel dokonaly prehled o vsem co se kde stalo a jak se delo . Pak uvidel Alexis a tak pomalu a potichu se vydal za ni a obejvil se za ni jako duch "Rad te tu vidim " usmeje se na ni a pak jen k.ni prijde normalne a smeje se "Sammy mi zmizela asi zase nekde lita "oznami ji ze veci neoredal primo do.ruky dcerky ale jen je dal na postel "Jak se ti tu libi?"zepta se a usmeje se

Jen tak je opřená a rozhlíží se kolem. Sleduje občas hvězdy a občas zkoumá ty lidi u ohně a říká si jestli by měla jít za nimi. Stejně to ani jednou neudělá. Napadlo ji, že by se mohla seznámit i s nějakou dívkou jejího věku. Přeci se zatím zná jen s mladou čarodějkou a andělem a pak ještě s Joshem, který s ní nejspíš nechce nic mít. Nebo tak to ona cítí. A my o vlku a vlk..... u kádě s jablky. Zasmála se a zamířila k němu. Ne moc blízko. Opřela se o jeden strom okolo, který tam byl a skříženýma rukama na hrudi sledovala mladého policistu a poťouchle se usmívala.

Počkala si na něj a jak došel musela se zasmát. Ona už byla připravená a on vypadal tak nějak nepřipraveně. Tady šlo o hodně. Tady šlo o všechno, nikdy na jeho záda nevyleze! "O to, že když vyhraju tak mi už nikdy nenabídneš svezení." ušklíbne se a je připravená se pustit do souboje, ale uvidí jak ke kádím došel další chlapík. Vypadal tak docela ztraceně a osamoceně. Napadlo ji, že by bylo fajn kdyby se přidal.
"Ahoj, promiň nechci rušit. Ale tady..." ukázala na horní ret "...máš kousek želé. A mimochodem, nechtěl by jsi se přidat? Nebo být alespoň rozhodčí? Máme velmi důležitou sázku." zasměje se a utáhne si drdol. Alkoholu v mojitu bylo docela dost, takže jí to lezlo do hlavy.

Skoro celý uchvácen její pochvalou se lehce usmál „Děkuji,“ pozvedl ještě koutky „každý fotograf může být rád za lidi, kteří to ocení“ řekne ji a pevně si vezme zpátky fotoaparát. Vážně málo lidí pochválilo jeho fotografie, nebo spíše skoro nikdo. Můžou se třeba objevit v novinách, ale kdo se zeptá, kdo to fotil? Nikdo. Byl vážně zvyklý, že většina lidí o jeho samotného nestojí, avšak za svoje díly byl vždy nejvíce pyšný. Pár kroků se od dívky vzdálil a zase si ho přehodil kolem krku. To si ani nevšímal, že mu ve výhledu trčely vlasy. Lehce si je zase přesunul na bok a zaměřil se na dívku.
„Najatý přesně nejsem,“ zase se usmál „jen jsem se tu zašel pobavit… a tohle je má zábava,“ zase se zasmál. Dnes měl vskutku lepší náladu a nehodlal si ji ničím pokazit. Musel vypadat humorně, každou vteřinu se díval na jiné místo a hledal další věci k focení, jeho hlava se doslova nepřestala hýbat ze strany na stranu.
„Ale jinak se tím živím“ doplnil a zaměřil se zase na skalku, kde poletovali menší ptáčci. Lehce nakoukl do hledáčku a ve správně sekundě čtyřikrát zmáčkl spoušť. Pak se jen podíval na svůj výtvor a obrátil se zpátky k dívce.

A jak čekala, šel za ní, proto se zastavila a dělala, že se dívá kamkoli jen ne že ho vnímá, když byl jenom krok od ní, zase se rozešla, čím si ji k sobě přitáhl jako bumerang pět. Zadívala se mu do očí ušklíbla se. Mít ho takhle blízko a ke všemu jeho ruce okolo sebe rozhořelo to v ní zase ten oheň. Dlaněma se opřela o jeho paže a dolní polovinu těla o tu jeho, dál však měla nahozenou svou ledovou masku.
Pravda, trochu jsem si protiřečila, ale co... Ale ty jeho kecy, jak je to sebe zahleděn... "Máš pravdu Tony... já celých těch... ehm 150 let nemyslela na nic jiného než na tvůj obličej, náš sex a tvoji ... hlubokou duši, propadla jsme ti tak moc, že jsem se tě prostě nemohla vzdát, pronásledovala jsem tě, čekala kdy si mě všimneš..." falešně se tvářila hystericky, nakonec se však zamračila... "Jdi k četu... ach počkat... pozdě..." odvětí sarkasticky jemu přímo do obličeje a jedním trhnutí se vyprostí z jeho sevření a zase pochoduje pryč. Vůbec se nezměnil.

"Není vůbec za co. Prostě říkám pouze pravdu." usměje se na něj. Jde vidět ze svůj fotoaparát má něco jako svou modlu a nedokázal by si bez něj představit svět. Už to jak se o něho stará a jak raději poodejde od lidí než si ho dá na krk, aby se náhodou něco nestalo. Docela jit o fascinovalo. Je to podobné jako ona v práci, taky musí být všechno dokonalé a perfektní. Jak jinak v medicíně taky.
"To je ale pěkné, že se dokážete zabavit i takhle sám. Alespoň nemusíte posedávat na lavičkách a sledovat jen věci kolem sebe. Alespoň je zvěčníte." řekne zaujatě a sleduje jeho foťák. Ráda by si zkusila něco vyfotit, ale to by ji určitě nedovolil.
Musela se lehce zasmát nad jeho reakcemi s okolním světem. Stále sledoval co by mohl vyfotit. "Takže se focením dá uživit? To zní docela dobře. Musí to být takové příjemné vědět, že děláte něco co vás naplňuje a přitom naplňuje i vaši peneženku." zasměje se a počká než si vyfotí ptáčky na skalce.

Když jej někdo oslovil, otočil se za tou dívkou a trochu k ní popošel. Sáhnul si na ústa, ale nic tam neměl, zamračil se na ní nechápavě, no nakonec nad tím mrkl očima a zavrtěl hlavou. "Klidně budu dělat rozhodčího, sice nevím o co soutěžíte, ale mile rád se připojím a klidně aby to bylo zajímavější si dám duel s výhercem..." okoření sázku a zasměje se nad tím. Stoupne si na kraj kádě a čeká, až bude moct dát povel ke startu.
Nejdřív se ale otočil, protože měl pocit, že jej někdo sleduje. Nikoho ale přímo neviděl, tak se zase obrátil zpět.

Prakticky nikoho jsem tu neznala. Což nebylo tak překvapující vzhledem k tomu, že přímo do společnosti jsem zrovna dvakrát nachodila, poslední dobou minimálně. "Pro Kristovy rány Gabrieli, takhle mě neděs" zamračím se na něj a šťouchnu ho do hrudi. Přesto se však usmívám, celá šťastná z toho, že tu znám aspoň někoho. "To nevadí, třeba se brzy objeví" ko ví. Osobně vím, že bych byla nervy bez sebe, kdyby se mé dítě někde toulalo samo. I když nevím, protože vlastní zatím nemám, naštěstí. "Není to úplně nejhorší. Celkem se mi tu líbí. Už jsi zkusil nějaké soutěže?" nebylo těžké si jich všimnout, navíc jich bylo dle mého mínění požehnaně. "Co ty, kde máš něco k pití?" sama zvednu kelímek s pivem a napiju se.

Musel se smát, ona prostě byla skvělá. Jak se dokázala naštvat a jak dokonale používala ironii. To na ni zbožňoval. Ne jako ty malé hloupé holčičky které se k němu hrnuly a nedaly mu ani chvilku klidnu. Každý chlap chce o ženu bojovat, kdyby ne, byla by to nuda.
"Především má hluboká duše..." zkousne si ret a zadívá se jí do očí. Ale když ho pošle do háje docela se ho to dotkne, ano bojovat, ale dneska na to asi nemá uplně tak náladu a sílu, byl docela vyčerpaný z práce. Pohlédl na ni a jen protočil oči, nevěděl co říct.

"Ale no tak Sky, ty víš, že jsem to nemyslel špatně. Co takhle drink?" zavolá za ni a v kapse si začne lovit krabičku s cigaretama a zapalovač.

Podiva se ji hluboce do oci a jen pozvedne oboci cozje si docela.oblibil a pak si vsimne toho chlapka a zavrti hlavou "Dobre uz ti nenabidnu nikdy abys letela "pak se usmeje na toho novyho "Dobre ale.nebudes to.mit jednoduche jednoho z nas porazit s tim pocitej a pak jen kyvne na souhlas ze je pripraven a ceka na start.Je lehce nervozni ale vi ze ma lehkou vyhodu ma vetsi usta a ty zuby

Pozorně sleduje tu jejich hru o lovení jablek. Občas se i nahlas zasměje, čímž si ji může i někdo všimnout, ale jinak e vůbec nezapojuje. Nejspíš ji baví to sledovat, ale na víc se nezmůže. V jedné ruce pořád drží skleničku z poloviny naplněnou červeným vínem. Ale jinak je jak duch a nedává na sebe moc upozorňovat, ale ani se neskrývá před ostatními. Kdyby za ní chtěl někdo přijít, tak ať přijde, ale teď se zrovna baví víc než dost.