Vodopád sirén

Když jí pevně chytl, zamračila se a pokusila se mu vytrhnou. To mu musím zlomit obě ruce, aby mě pustil? zachrčí, což je nedobré znamení. Tak ledová královna jo? "Každá ledová královna potřebuje krále, šaška a otroka... mám představu co jsi ty a ani král ani otrok to není..." odsekne mu. Znovu zatáhne za své ruce, ale nepomáhá to, tak se bezmocně podvolí v pažích. Když jí řekne, aby se na něj podívala, protočí oči a zadívá se na něj. I když b mu chtěla ta slova věřit, má pochybnosti, bojí se mu uvěřit. V očích se jí objeví nepatrná slza a na rtech malinký úsměv.

A než se naděje, zase jí někdo líbá. Jenom lehce, než Skylar trochu uhne, alespoň obličejem, než mu to oplatí, chce vidět jeho výraz. Párkrát zamrká do jeho očí, no nakonec se skloní až k jeho rtům a políbí ho.

Pozoroval oba dva a jen pokrcil rameny . Co taky mohla cekat od draka jenz jdou takovy . Pak obrati pohled k nemu "Poteseni je na me strane " pokyve hlavou. Pak ho zarazi poznamka Eru"Jo to je sice pravda a moc dobre vis ,ze pro mne cas moc neznamena takze to az takovy problem neni " a pak se postavi vedle Joshe a usmeje se " Chces nejaky sazky mm" pak se jen nakloni nad kad "Eru mohla bys prosim?"mrkne na ni a doufa ze ji to alespon udela radost aby videla ze mozna prphraje

Kdyz se zminila ,ze tu je pro.nej .musely.mu koutky ust chte nechtr vyletet nahoru a mrknul na ni "Dekuju vazim si toho kazdopadne vyuziji toho je to skvele mit se alespon na nekoho spolehnout " a tak nejdrive dosli jeste pro piti . A sledoval co kde bylo volne . Kdyz zminila bahno "Preci nechces abych mlatil divku, ale pohled na tebe v bahne hmm to za to stoji takze muzem jit na to "musel se smat zacal konzumovat alkohol vice nez obvykle a tak se uvolnoval vic a vic

„Připadám ti snad jako šašek? To jsi mě docela urazila.“ ušklíbne se na ni. To se ae už objeví na zemi, sleduje ji a snaží se jí přesvědčit o své pravdě.
Potom se prostě neudrží, je to Sky a jednoduše ji chce přemluvit. Tak ji políbí, neočekával, že by mu to vrátila, ale stalo se. Lehce si uchechtl a zadíval se ne ni svýma modrýma očima a sledoval ji, jen se na ni díval. Nic neříkal.

Netušil co by mohl říct. Mohl by ji vzít k sobě domů a udělat jí to po těch letech takovým způsobem, ale nechtěl. Ne dnes.
"Opravdu jsem ti chyběl? Teď chci pravdu. U tebe člověk nikdy neví." zahledí se na ni.

Hned jak jej políbí se odtáhne, opět na délku paže. Neměla to dělat, neměla, teď toho bude litovat. Nesmím mu dovolit už nic, ten už se mi do srdce nedostane, ani nikam jinam... Podívá se na své ruce a teď už musí doopravdy zabrat, aby mu vytrhla své ruce. Všimla si, že se na ně ostatní dívají, ale to jí nezajímalo, stejně většinu z těch lidí neznala, ale bylo to zvláštní jak na něm seděla, tak se opravdu pomalu začala zvedat, nejdřív přehodila vlasy dozadu a ladně se s velkým úsměvem zvedla.

Přesto nikam neodcházela, chtěla počkat, až on vstane. "Divíš se, že ze mě nemůžeš vypáčit pořádnou odpověď... i mean... využil jsi už proti mně každé tajemství, řekla bych že teď proti mě začneš využívat mé srdce, ale upřímně..." na chvíli se odmlčí a ušklíbne se. "Nikdy jsem neřekla, že jsem emoce zpět zapnula..." zasměje se, jako by řekla něco vtipného a hned se upíří rychlostí přesune mezi dav, kde ji jen tak nemohl zahlédnout, ona si ale přece jenom stoupnula tak, aby jí po chvíli zahlédl a když ano. Byla zase v čudu. Neodpustila si ale malý úsměv.

Zahledí se na ni a poslouchá její monolog. "Že já proti tobě něco použil? Sama nejsi žádný svatoušek. Možná jsem pár věcí udělal, tak jak by se nemělo. Ale takový už prostě jsem." ušklíbne se na ni.
"A já nikdy neřekl, že si to myslím...Ledová královno." podívá se na ni a jen zakroutí hlavou. Jako vyplá je mnohem zábavnější, ale také mnohem složitější. Taková klasická ženská u které nikdo nikdy neví co udělá a jak se zachová.
Když se od něj rozeběhne udělá pár kroků za ní, ale rozmyslí si to. Teď ji nahánět nebude. Když s ním nechce trávit čas nechce, však ona si to rozmyslí. Když se na něho mezi davem otočí, zářivě se na ni usměje a tázavě pozvedne obočí.

Vytáhne si z kapes další cigaretu, konečně si ji zapálí a opřený o strom si užívá klidnou chvilku, než zase bude muset něco řešit.

Zajímalo by mě, jak dlouho už jsem tu byl. Čas tu plynul neuvěřitelně rychle. Lidé přicházeli i odcházeli. Za tu dobu už jsem si stihnul vyzkoušet několik atrakcí, rozesmát mnoho lidí mou zmateností a odmítat alkohol. No jo, většina lidí kolem už byli nalití, ale já byl stále čistý. Nepiju a ani jsem nemínil začít.
Zrovna jsem si opékal marshmallow, když jsem v davu zahlédnul Sky. Konečně někdo, koho znám. Sundal jsem sladkost s tyčky a snědl ji. Tyčku jsem opřel o stolek a zvednul se. Pohledem jsem opět vyhledal Skylar a vydal se za ní. Musel jsem se prodrat davem, ale za chvilku už jsem byl u ní.
Sky... Sky! Přede mnou se zjevila nějaká parta opilých holek, které to dneska očividně zkoušeli na každého, když už začli svůdně mrkat i na mě. Obávám se, že musím vaší nabídku odmítnout. Odpověděl jsem s politováním, vysmeknul poklonu a propletl se kolem nich. Konečně jsem stanul před Sky. Zářivě jsem se usmál a zhluboka se nadychoval. Ahoj. Pozdravil jsem s úšklebkem a snažil se najít ztracený dech.

Všimla si, že chce jít za ní, ale ona mu nedala příležitost, proběhla kolem lidí a už se chtěla rozeběhnout ke svému autu, když na ní někdo zavolal. Otočila se tím směrem a usmála se. Joeiho opravdu ráda viděla, rozešla se tedy k němu, když mu zastřeli cestu nějaké opilé holky, které bohužel znala, všechny byly upírky. Došla k jedné z nich a zlomila jí vaz. "Upadlo jí tělo..." řekne pouze a otočí se na ostatní. "Tak máte na výběr, mrchy, odkliďte svou kamarádku a nechte být mého kamaráda nebo se vám tyhle jehly zaboří do krku..." podívala se na ně a jako výhružku si nechala naběhnout žílky. Dívky se radši klidili. S úsměvem se podívala na Joeiho. "V pořádku?" zeptala se ho a položila mu dlaň na rameno. Na přívítání ho objala, ale jenom krátce. "Ahoj."

Sky očividně celou situaci sledovala. A mé nadskočení, které přišlo po křupnutí páteře jedné z těch holek, bylo oprávněné. Překvapeně jsem rozevřel oči a sledoval tu holku na zemi. Sky se očividně jako upírka s nikým nemazala a teď jsem to mohl vidět na vlastní oči. Setkával jsem se s lidmi, kteří hovořili jako Sky, ale i tak to pro mě stále bylo překvapení, vidět takhle hovořit a konat holku. Ty holčiny se stáhly a já trochu překvapeně a trochu ohromeně sledoval Sky.
Páni... ty se s nima nemažeš. Tiše jsem se zasmál a přikývnul hlavou. Ano, v pořádku. Zazubil jsem se a krátce ji objal nazpět. Byl jsem rád, že konečně vidím někoho, koho znám. Už jsem se bavil s pár lidmi, ale nikdo mě natolik nezaujal, abych si ho pořádně pamatoval.
Tak co, jak si užíváš večírek? Divím se, že jsem tě nezahlédl dřív. Pověděl jsem s mírným pousmáním a rozhlédl se kolem sebe. Pravda, bylo tu hodně lidí. Pohlédnul jsem jí zpět do očí a usmál se.

Pokrčí rameny když okomentuje její počin s upírkama. Je jí to šum a fuk, stejně je tu nejdéle, málokdo z přítomných by proti ní měl šanci. Pouze Joeiho obejde a jde se posadit na kládu k ohni a natáhne ruce, i když jí zima není, miluje ten pohled, jak se oheň odráží na kůži. Otočí se pohledem k Joeimu.
"Jestli si ho užívám? Řekla bych že víc než ty..." ukáže prstíkem na něj a poté ukáže, že seděl dosud sám u ohně, ale nemyslí to zle. "To jsi tu sám?" zeptá se ho opatrně, nechce jej urazit, ale najednou jí to přišlo smutné, i když nechtěla, aby to poznal. Rychle se zvedla a napíchla pár marsmallows na tyčku aby je mohla opéct.

Jak jsem říkal, bylo jí to naprosto jedno. Lehce jsem zavrtěl hlavou, ale na rtech mi stále pohrával hravý úsměv. Skylar mě obešla a šla si sednout k ohni. Zima jí být nemohla. Fascinovaně sledovala své ruce a já usoudil, že se jí líbí plameny. Udělal jsem pár kroků a posadil se kousek od ní.
Její odpověď mě malinko zarazí. Nadzvednu obočí a když zagestikuluje, s pochopením přikývnu. Už to tak bude. Zkusil jsem se s pár lidmi bavit... ale nikam to nevedlo. Tak jsem šel k ohni v naději, že někoho potkám. Odmlčel jsem se a sledoval, jak si jde pro ty malé tlamolepy. Je to dobrý, ale už to stačilo.
Když se usadila zpět s tyčkou nad ohněm, lehce jsem si odkašlal a chtěl pokračovat. Díkybohu jsem konečně někoho potkal. Já bych to zvládl i sám, ale... jsem rád, že jsem si tě všimnul. Přiznal jsem s mírným úsměvem a pohlédnul do ohně. Přišlo mi, jak kdyby trošku posmutnělo. Pravda, už jsem se začínal bát, že můj plán najít si přátelé naprosto ztroskotá. To se mi obvyklo nestávalo. Na druhou stranu, já se chtěl bavit s někým nenalitým, a tím se mi výběr dost zúžil.

Nejdřív měla dlaně otočené k ohni, no nakonec dlaně otočila k sobě. Po tváři jí přeběhl krásný, avšak letmý úsměv. Když se posadil kousek od ní, sklonila ruce a zadívala se na něj, zatímco ona si šla pro tlamolepy, on povídal. Nahnula tyčku nad oheň, nutno podotknout, že teď seděli těsně vedle sebe. Doposlechla si jeho dialog a na chvíli přemýšlela, jak správně reagovat.
Přišlo jí to docela smutné, Joseph byl úžasný už od pohledu, byl milý a pozorný. Nikoho takového nikdy nepotkala, byl úplně jiný ode všech. Proto si asi v duchu slíbila, že se s ním nikdy nevyspí. Nehodlala riskovat, že by mu to zlomilo srdce a nebo i jí. Radši to poprvé v životě udrží pouze na přátelské linii.
"Taky jsem ráda, že jsem tě tady potkala... A mohla tě zachránit před bandu uječených bláznivých a nalitých holek." Nad tím se znovu začala usmívat. Otočila se k němu a nabídla mu jeden. Sundala hnusnou kůrku a poté se podívala do jeho očí. "Vem si jeden... vím že to chceš..." usměje se nevinně, ale pohled ji padne za něj, kde stojí Gabriel a nějakou blondýnou. "Ten hajzl! Tak on po mě bude házet vražedné pohledy, zatímco on si tady nabalí nějakou blond... tohle mu dám ještě sežrat... " prudce se zvedne a než by si i Joe stačil vzít marshmallow zahodí tu tyčku na zem. "On možná po mě hodil vražedný pohled, ale já z něj tu mrtvolu udělám, nejdřív z ní a pak z něj." Prudce překročila Joeiho a už si to chtěla ládovat ke Gabrielovi a Alexis.

Byl jsem hodně přátelský člověk. Teda, aspoň jsem si to o sobě myslel, a myslela si to i většina mých přátel. Nepovažoval jsem se za přátelského, protože bych měl stovky přátel. Měl jsem hodně známých a několik opravdu dobrých kamarádů. Nebo kamarádek, hodně jsem se bavila s holkama, ale vždycky jen na přátelské úrovni. Přátelský jsem byl proto, že pro mne nebyl problém spolupracovat s novými lidmi, navazovat kontakty a komunikovat s lidmi, které vidím či slyším poprvé.
Tiše jsem se zasmál a přikývnul. Ano, bylo to štěstí. Nechápu teda, proč se ochomýtat zrovna kolem mě, asi už byly hodně nalité a ani nekoukaly, na jakou příšerku to zkouší. Zazubil jsem se a pohlédnul na opečený marshmallow v ruce. Krátce jsem zavrtěl hlavou, ale když promluvila, ušklíbnul jsem se a natáhnul se pro jeden roztékající se tlamolep. Natáhnu prsty, abych si vzal, ale zastavím se kvůli Skyině pohledu.
Pohlédnu za sebe a nadzvednu obočí. Zas ten chlap. Neboli hajzl, jak říká Skylar. Poslouchal jsem ji a zkoušel si spojit pět a pět dohromady. Stále jsem to nechápal. Asi se měli rád, ale bylo to složité? Nevím. Když bude chtít, řekne mi to. Asi ale nechce, protože odhodila tyčku a prudce se zvedla. Nevěděl jsem, co dělat. Moc jsem se s nevěrou, jestli se to tak dá nazvat, nesetkával, protože jsem mockrát ve vztahu nebyl. Ani mí přátelé se s ní nesetkávali, takže nevím. Ale něco... prostě mi přišlo, že si nezaslouží kazit večer. Ruka mi vystřelila do vzduchu a já jemně chytil její zápěstí. Kdyby chtěla, bez jakýchkoli problémů se mi vyškubne. Fakt za ním chceš jít? Já teda, nemám právo ti do toho kecat, ale možná... možná chce vidět tvou pozornost a žárlivost, proto si tady tahá tu blondýnu. Když za ním půjdeš... on asi dosáhne toho, co chce. Začal jsem se ztrácet sám ve svých slovech. Prostě a jednodušše, dělej, jak myslíš, ale možná mu víc ublížíš tím, když za ním nepůjdeš, ne když ho zabiješ. Zašeptal jsem a pustil její zápěstí. Zase jsem musel mluvit před tím, než budu přemýšlet.

"Samozřejmě. Ale nepočítej, že to bude jen tak zadarmo" ne, peníze skutečně na mysli nemám, vlastně nechci vůbec nic. Kromě toho, aby si to Gabriel myslel, částečně. Už tak je prakticky všechno, co řeknu snadno zpochybnitelné, proč tomu ještě nepomoct. "Jenom si hned nefandi, ještě jsi nevyhrál. Nakonec to budeš ty, kdo skončí jako prasátko" uculím se zvesela. Jelikož oba opět máme dostatek pití, není třeba se zdržovat. Společně se vydáme přímou cestou k soutěži. Po cestě mě napadne, že jsem si nevzala žádné záložní oblečení. Inu, teď už s tím nic neudělám. "Připrav se na prohru" sama se jdu nachystat na jednu stranu. Pohled na bahno mě nijak zvlášť neuklidní, nicméně se spíš soustředím na to, abych si užila zábavu.

Vsiml si toho ze Sky sedela tam s nekym a tak si rekl ,ze tohle resit nehodla a dale venoval pozornost Alexis. Pak se musel smat "Hmm nebude to zadarmo rikas .....dobre....takze co chces udelat po mne kdyz prohraju?" Zvedl jedno oboci a i s ni vyrazit k bojisti "ale nepovidej ...toGabriel si povime az to budes mit ty na sobe ,ale zadny promeny ano a ohen " vyplaznu na alexis jazyk a nez vystoupal nahoru vsiml si toho pohybu a musel se smat chte nechte ze dokazal to ze Sky asi zarli a citil na sobe jeji pohled . " Takze jake jsou sazjy " zepta se alexis

Podívá se na Joeiho a spiklenecky na něj mrkne. "Nebude tě vinit, protože mě neznáš, ale já zabíjím laskavostí." oznamila mu a jemně mu svou ruku vytrhla. Naklonila hlavu až k ramenu a poté se vydala k tomu bahnu za nima. Stoupla si na kraj, snad je i jí jedno, jestli ji Joe bude následvoal a založila si ruce v bok. Stála přímo naproti Gabrielovi, aby na ni viděl. Jen ať prohraje, ona mu to dá ještě sežrat. Všimla si, že blízko ní se ldii začali vsázet, všechny sázky byly tak bizardní. "Dám tisíc dolarů, že pleška skončí v bahně..." zavlala hlasitě, tak, aby jí slyšeli jak sářkaři, tak Gabriel. Poté se líně otočila ke Gabrielovi. "Každému z vás, co vsadíte." zvolala ještě hlasitěji. Ona měla vždycky dostatek, ostatně kdo by se nenaučil šetřit za pět set let, tak měla peněz dost. Hned se okolo ní sběhl hlouček. Pak se otočila na Alexis. "A ty prosím, když už sázím takové peníze, dej mu co proto..." mrknula na ni a poté se potěšeně usmála. Je si jistá, že tohle bude mít dohru, ale vážně chce, aby ho dívka porazila. Zasloužil si to.

No, co se dalo čekat. Vlastně jsem mohl být rád, že se na mě nějak nezlobila. Aspoň tedy myslím. Její výraz nevypadal nějak falešně. Chvilku na mě koukala a pak zamířila za tím chlapem. Možná už by bylo vhodné zeptat se, jak se jmenuje. To by asi určitě nebylo špatné, vědět jak se jmenuje, když vezmu v potaz to, že já se se Sky budu bavit celkem hodně a nějakým zázrakem byl on vždycky tam, kde byla ona. Hleděl jsem na Skylar a pak se pomalu otočil na oheň.

Přesně tak Joe, to jsi zase jednou plácnul něco chytrého. Hleděl jsem chvilku do plamenů. No, nechci být zase sám. Nebylo by špatné zvednout se a jít se podívat, co se tam vlastně děje. Jestli ten chlápek ještě žije, a nebo jestli si ho Skylar už podala. Pohled mi sklouznul na pomalu tuhnoucí hmotu na zemi, kterou jsem ještě asi před dvěma minutami měl v plánu jíst. No nic, tlamolepů v životě ještě bude. Holek, jako Sky, moc nepotkám. Vlastně si myslím, že žádnou.
Vyskočil jsem na nohy a přišel blíž k Sky, chlapovi te blondýně a skupině lidí. Překvapilo mě, že se vsázejí. Usoudil jsem, že se bude odehrávat něco jako ten chlap proti té blondýně. Držel jsem si odstup, abych se nijak nepletl, a jen poslouchal Sky. Tolik peněz? Páni, to je celkem odvážné. Ale ze Skyiina pohledu jsem usoudil, že to není nic velkého. Stál jsem kousíček od bahna a pozoroval, co se vlastně bude dít.

"To ještě nevím. Ale slibuju, že to promyslím" sice jsem absolutně bez nápadu, zatím, ale každopádně bych se už měla co nejdřív rozhodnout. A pak mě to trkne, když tak okouním kolem. "Když vyhraju, budeš celý týden muset nosit ceduli 'Porazila mě holka'. Kamkoliv, kam půjdeš" když už nic, aspoň se pobavím. "A co když prohraju já?" v mezičase si vytáhnu z kapsy šortek gumičku a stáhnu si vlasy do pohodlnějšího ohonu. "Dobře, slibuju. Krom toho, já do ohně nedělám, pokud jsi zapomněl" na oko nespokojeně mlasknu. Ve skutečnosti je mi úplně jedno, jestli tento detail nezaznamenal. Do našeho již částečně započatého programu se vloží kdosi další. Normálně bych kohokoliv dalšího ignorovala, jenže bruneta se rozhodne mě oslovit. "My se známe?" pozvednu obočí. Na nějaký 'girl code' nehraju a nevidím nejmenší důvod, proč s tím začínat teď. "Není moje chyba, jestli o všechny prachy přijdete" doplním ještě a otočím se na Gabriela. "Můžeme? Vlastně moment." Postrádáme důležitý prvek. "Nechcete nám někdo dělat rozhodčího? Aby to bylo fér."

"Kdyz vyhraju ...."nedoreknu to a jen se podivam na Sky "Co ty tady hmm ....takze vsazky proti mne jak si prejes" pak se podivam na Alexis a jen vezmu tyc jenz je vycpana molitanem a pripravim se na to vse a lehce si oliznu rty . Ano alkohol mi dela v hlave trosku bordel ale protrepu hkavu a sundam si bundu a pak se zamyslim "Dobre kdyz vyhraju tak budes delat umne v baru " usmeje nic moc lepsiho nenapadlo.

Když přišel Joe, vděčně se na něj usmála a dala mu dlaň na rameno. "Děkuji," artikulovala téměř neslyšně.
Jak si všimla, ti dva se taky sázejí, samozřejmě, že to musela poslouchat. Ono i sledovat Gabriela s tou cedulí bude sranda. Jakmile však promluvila ta blondýna otočila k ní hlavu a měla chuť se smát. "Všechny peníze?" zasměje se dosti nahlas, aby to slyšel každý. "Vážně? Zvedám svoji vlastní sázku na 2 000 dolarů, jestli tahle ...osoba... skončí v bahně!" teď už chce vidět v bahně oba dva, nakonec jí se vysměje. Stejně ví, že její život má cenu její gumičky do vlasů, ta holka může být ráda, že nedala 10 000 za to, že jí někdo rozbije tlamu, o to se postará sama, protože to je evidentně za všechny prachy. Nejdřív jí ale díky své práci, vezme střechu nad hlavou. Jí nikdo urážet nebude. Kdyby to tak chtěla nechat, teď by tady nestála.
Na chvíli se otočila k Joeimu. "Chtěla jsem ji přátelsky varovat, že se s ní vychrápe, jakmile dostane příležitost... věř mi ale... tahle holka nebude trvalá, ostatně i teď, kdybych chtěla je zase můj... za ty její řečičky, jí ale ráda uvidím trpět..." řekne to tak, aby to nikdo jiný neslyšel. Poté se zářivým úsměvem otočila k těm dvěma, je to ale neuvěřitelně falešný úsměv.

Tím nevelkým gestem jsem pochopil, že má přítomnost je vítána. Kývnul jsem hlavou jako odpověď a mile na ní mrknul. Udělal jsem krok k ní a stál za ní. Nebyl jsem tedy někdo, kdo by se bavil s těmi dvěma a nebo vsázel. Ne, jen jsem tu byl se Sky a hodnotil situaci. Dobře, takže namakaný chlap a blondýnka a odvážným výrazem. Předpokládal jsem, že nebyla nějaké slabé rasy, jinak si neumím představit, jak by ho překonala.
Byl jsem opravdu vděčný za to, že se se Sky přátelím. Nejen proto, že byla fajn a myslím, že budeme skvělí přátelé, ale hlavně to znamenalo, že nemohu být její nepřítel. A upřímně, když jsem nyní slyšel její sladký hlas vůči blondýně a vzpomněl si na křupající páteř té holky, nebylo čemu se divit. Opravdu bych nechtěl zkřížit cestu někomu, jako je ona. A ne, že by její slova nebyla oprávněná, přišlo mi, že chtěla být na tu holku milá, ale ona o to očividně nestála.
Sky se otočila na mě a já jí tiše nasloucha, přičemž jsem jí koukal do očí. Chápu. Lehce jsem přikývnul a zazubil se. Sky se otočila a hleděla na ty dva s přehnaně nadšeným výrazem. Není divu. Rukou jsem si nenápadně přejel před obličejem a také nasadil úsměv. Chlápek už se připravoval, a ta holka ho jistě bude následovat. Prohrábnul jsem si vlasy a založil ruce na prsou. Jsem celkem zvědavý, jak to bude probíhat.

Jakmile odešla z knihovny, jelikož zjistila, že tma si pro ni táta asi nepříjde, stavila se doma, kde jej taky nenašla. Začalo jí z toho být smutno, pak si ale uvědomila, že je dneska vlastně ta akce. Měla neblahé tušení, že její otec bude tam, ale zároveň si přála, aby to tak nebylo. Ostatně by to z něj dělalo toho nejhoršího, vzhledem k tomu, že byla pryč dva dny a on by si šel na párty? Zlomilo by jí to srdíčko.
Pomalu tedy přitančila k vodopádu a rozhlédla se. Samozřejmě, že si dala chvíli, aby obdivovala celou tu krásu. Nakonec se rozešla mezi lidi. Cestou si ale vzala ze stolku pár marshmallowů, nepotřebovala si je ani opéct, jí stejně chutnaly nejvíce takto. Už se chtěla obrátit, jelikož ho nikde neviděla, no nakonec jí upoutala velká skupina lidí u bahna. Viděla nějakého muže zezadu a plešatého. V hlavě se jí objevilo neblahé tušení. Už ale odpředu znala odpověď. Chvíli jenom tak postávala kousek dál. Pohled jí padl na tu blondýnu, již od pohledu jí byla něčím nesympatická, možná tím povýšeným pohledem. Přišla trochu blíž, stejně si jí nemohl v tomhle hloučku všimnout. Chtěla počkat, jak se bude vyvíjet jejich boj. Pak se teprve ozve.. Kouknula do hloučků a uviděla tetičku Skylar, naklonila hlavu na stranu. Ani ta se jí nezdála v pořádku. "Co se tu božíčku děje?" zeptala se sama sebe. Jak ale tušila, bylo jí z toho smutno.
Byl celou dobu tady a nehledal mě. Jemu na mě vůbec nezáleží. Začaly se jí třást rty, bylo jí z té myšlenky do pláče.

Rádoby řečičky šly naprosto mimo mě. Nejsem zrovna v náladě, kdy bych se jimi nějak extra zabírala, čili prakticky všechno, co okolí řekne, nechám plavat. Možná brzy změním názor, ale prozatím to nechám být. Namísto toho se zamyslím nad úkolem, řekněme, který mě čeká, pokud prohraju. "To není zrovna špatný. Takže domluveno" odsouhlasím a sama se chopím tyče, zakončené molitanem či tak, zkrátka něčím měkkým. "Já můžu" protočím tyčí v rukou, abych víceméně otestovala, jak dobře nebo špatně se mi s ní bude zacházet. Chvíli ještě vyčkám, pak se však pustím do 'boje', jasně že s cílem vyhrát, jak taky jinak.

Kdyz padal vedel ,ze je to nekde kde by to asi nemelo byt kdyz zadama dopadl do bachna jen tam lezel a ruce mel od sebe a taky v bahne pak pomalu vstaval a protrepal si hlavu a chte nechte se musel usmat " Dobre tak jo vitezstvi je tvoje " vstal a a svliknul si tricko jenz bylo cele od bahna " Tak tohle asi moc.nikdo.nevypera " zasmal se a podaval Alexis ruku . Kdyz ho bude drzet chce ji stahnout k sobe do bahna jen tak lro legraci pak si ovsem vsiml Sammy a jen se zamracil ale.kdyz videl.jeji vyraz sel pomalu kni " kde jsi byla hledal.jsem te doma jsi nebyla kde ses loudala "?zepta se ji opatrne