Bar Upířího tesáka

"to jsem rád. Zavazet je úplně poslední věc, o kterou bych dnes stál" lépe řečeno, jedna z posledních, ale to nechme stranou. Mé pohnutky a preference jsou přibližně stejně přirovnatelné k počasí, což už samo osobě mluví za mnohé. S upřímně zaujatým pohledem sleduji chvíli tekutinu v dívčině sklenici, chvíli rusovlásku samotnou. Nikdy dřív jsem nic podobného neviděl nebo spíš tomu nevěnoval žádnou pozornost, to bude ono. Teď mám však nejspíš neopakovatelnou možnost dozvědět se, co to kruci je. "Rozumím, aspoň teda myslím" pomalu přikývnu. Něco jako rum si dokážu aspoň okrajově vybavit. "Máte pravdu, whisky není pro každého. Já už jsem tak nějak zvyklý" V podstatě je to pravda, za ty roky jsem tento nápoj měl tolikrát, že už bych to nespočítal. Ale to není jediný faktor, čímž se však raději nebudu zabírat dál. "Samozřejmě můžete. Jsem Matthew Ayers, ale stačí Matt, pokud je vám to příjemnější. Těší mě, Angeliko" automaticky uchopím její drobnou ruku a namísto klasického stisknutí ji vlepím lehký polibek na hřbet ručky. Kterou vzápětí zase pustím. "Když už jsme u těch otázek, můžu navrhnout tykání? Je mi jasné, že se 'známe' sotva pár minut, ale.. záleží na vás" naštěstí jsem se naučil, že v dnešní době už je celkem normální, když tykání nabízí muž. "Copak, že dnes nejste u vodopádů? Přijde mi, že se tam sešla půlka města, možná daleko víc" povzdechnu si. Ne, že bych tam zavítal osobně, ale vždyť i na ulicích je méně rušno než běžně v tento den.

"Moc ráda Vás poznávám, Matte. A určitě můžeme. Vždyť jsme skoro podobně staří." Zasmála jsem se. Tedy minimálně na pohled jsme vypadali podobně. Tedy on byl asi o trochu vzhledově starší. Nehodlala jsem to ale zjišťovat, kolik je mu doopravdy. Místo toho jsem trochu pohodila hlavou a protočila očima.
"Šla jsem se tam podívat. A zjistila jsem, že to není zrovna zábava pro mě. Na jedné straně si lidé strkali navzájem hlavu pod vodu s jablky a na druhé straně byly nějaké milenecké hádky.Na to úplně dvakrát nejsem. A vy- teda tys tam byl?" Zazubila jsem se a podívala jsem se na hodinky. Byl docela dobrý čas, takže jsem se víc na té barové židli uvolnila a přemýšlela, že si ještě něco objednám. Zatím jsem se ale nerozhodla co, tak jsem pozorovala Matta.

"Uf, dobrá tedy. Tím líp" pousměji se. Přeci jen, když jsem si s někým tykal, přišlo mi to více podobné přátelství. Což je asi dosti předčasné pojmenování, ale základ je víceméně stejný. "To zní.. dost nebezpečně" ačkoli to jistě není ani trochu pravda, jsem více než rád, že jsem toho nemusel být svědkem. "Vůbec ne, úplně jsem se tomu vyhnul. Sice jsem nejdřív přemýšlel, že bych se možná zašel podívat, ale já na podobné akce moc nejsem, mám raději něco menšího" Moc lidí rovná se moc problémů. Letmým pohledem zkontroluji Angiinu sklenku. "Dáš si něco? Vyber si cokoliv, zvu tě" jak se říká, lepší pozdě, než vůbec. "Jak dlouho tu vůbec jsi, Angie? Myslím tedy ve městě jako takovém" upřesním, pro jistotu. Občas mám problémy vyjádřit se tak, jak chci a aby to druhý zároveň pochopil. Tohle ještě nic není, bývá i hůř.

"Chápu. Velké oslavy jsou fajn, ale poslední dobou už jsem raději v menším okruhu lidí. Asi jsem už na velké párty moc stará." Zasmála jsem se a trochu pokrčila rameny. Pravda byla, že dřív jsem vymetala každý večírek, ale poslední století jsem s tím přestávala až úplně přestala. Raději teď trávím čas s jedním až třemi lidmi. To mi bohatě stačí.
"Ehm... Nemusíš mě zvát. Ale dám si něco lehčího. Jedno červené." Řekla jsem barmanovi. Nebyla jsem zvyklá být někomu něco dlužná. A na víno jsem se docela těšila. Při jeho další otázce jsem se zamyslela. "Nooo. Jelikož toto město už tu nějaké století stojí, tak jsem tu asi od narození. Ale stěhovala jsem se často z místa na místo. Nevydržím dlouho na jednom místě, takže chvílemi jsem tady, ale pak si řeknu, že tu být nechci, roztáhnu křídla a vrátím se třeba až za několik desítek let." Jo. To se mi stalo už několikrát. Teď jsem si uvědomila, že jsem zase mluvila až moc, takže jsem se nervozně pousmála. "A co ty, Matte?"

Přemýšlel co by dnes mohl podniknout. V práci už skončil, dnešek se mu docela vydařil, vydělal si dalších pár tisíc. Napadlo ho, že by to mohl oslavit v baru. Sám. Proč taky ne, dokáže se bavit převážně sám. Nikdy kolem sebe nikoho nepotřeboval.
Oblékl se tak nějak ležérně. Nahodil na sebe černé rifle, bílé triko a přes to černou koženou bundu. Své kudrliny si projel jen rukou, kterou předtím namočil pod tekoucí vodou. Takhle se jeho vlasy od sebe oddělily a udělaly na pohled příjemnější vzezření. Kudrlinky mu padaly pěkně jedna přes druhou.
Vyšel z domu, zamkl za sebou a procházel se večerním městem. Sledoval bublinu, která byla snad všude kam se podíval. Tak nějak si na ni zvyknul. Bral ji jako samozřejmost, už se jí nikdy nezbaví, tak proč ji prostě neignorovat.
Došel až k baru a vešel dovnitř. V boxech sedělo pár lidí, někteří už docela pod obraz, tak se raději rozešel k baru. Mávnul na barmana a objednal si to co vždycky, bourbon. Přesně ten, který mu koupila Sky když byli na té divné párty, kde všude svítilo, na jeho poměry, až moc barevných světel. Jak na nějakém pridu.
Posadil se na barovou židli, počkal až u barman donese drink a mezitím si zapálil svou dnes první cigaretu. Pomalu vdechoval a vydechoval kouř. Pohrával si s ním, tvořil kroužky. Větší a menší. Menší, které prolétávaly většími. Docela si to tady užíval, potřeboval si na chvíli oddechnout a temný bar mu to dopřával plnými doušky.

Není tu moc dlouho sotva pár dní, ale už se celkem dokázala zorientovat a ví co a jak. Moc ani neví jak se sem dostala byla na nějaký párty na který když byla ještě tam nahoře docela dost často chodila nebo je alespoň pořádala a pak usla a objevila se tady. Nikoho tu ještě nezná zatím si zařídila dům a pro dnešek se rozhodla jít aspoň do baru třeba se tam s někým skamarádí. Dala si sprchu a pak si vzala volné červené šaty, balerínky a vlasy si nechala volně a šla ven. Vždycky radši nosí šaty než rifle už ji k tomu učila i jako matka. Procházela se ulicemi až za chvilku došla před bar. Otevře dveře a vstoupí není tu moc lidí a tak se vydá k baru kde je jedna volná barová židle, ale vedle ní sedí nějakej muž a tak jde k němu. ,,Ahoj mohla bych si přisednout nebo tu někomu držíš místo ?" Poví mu s mírným úsměvem na tváři.

Popíjí si v kidu svůj drink a kouří cigaretu, když ho ale najednou z klidu vyruší cizí dívčí hlas. Položí cigaretu na popelník a otočí se za hlasem.
Před sebou uvidí docela pěknou blondýnku, hubenou, červené šaty na něj působí jako na rozzuřeného býka. Stiskne na chvíli ruce v pěsti a uvolní je. Zářivě se na dívku usměje.
"Ale samozřejmě, že se můžeš přidat. Třeba to místo držím zrovna pro tebe." ušklíbne se a napije ze svého drinku. "Co si dáš? Můžu nabídnout velmi vynikající víno...Mimochodem jsem Anthony, ale můžeš mi říkat Tony." řekne mile a stále si ji prohlíží. Ještě ji tady neviděl, nemůže tu být dlouho. Nebo se opravdu tak moc odcizil od ostatních lidí, že je už nepoznává.

Snaží se působit vždycky co nejlepším dojmem, ale jé na lidi co se chovají hrozně ona se drží toho jak ty ke mě tak já k tobě. Byla slušně vychovaná ikdyž jenom otcem matka je opustila, ale nikdy si nemohla na nic stěžovat. Ten mladík vypadal v pohodě a i po jeho slovech to zjistila ,,Díky já jsem Caroline ale stačí Car Tony." S úsměvem si k němu přisedne a otočí se na něj ,,jo ráda zkusím víno díky. Jak dlouho tu vlastně seš ?." Ona sama to ani moc neví, ale dokázala za tu dobu si toho dost zařídit teda alespoň to potřebný. Bere to jako taký dobrodružství, který mívá v oblibě. Má v plánu si tu ještě najít práci ale to až se trochu otrká a seznámí se tu s někým.

Sleduje ji, nemůže z ní spustit oči. Přemýšlí kdo vlastně je a co všechno by dokázala...všeobecně i dopodrobna.
Mile se na ni usměje a požádá barmana o sklenici červeného. Potom ji podá skleničku a přiťukne si s ní. "Caroline, těší mě. Máš krásné jméno, dovol mi ho vyslovovat celé. Caroline..." zopakuje ještě jednou a pomaleji. Každou slabiku převaluje na jazyku. Sleduje ji, jako dravec sleduje svou kořist. Dívá se jí přímo do očí a neuhýbá pohledem.
"Já? Popravdě přestal jsem to po pár set letech počítat." zasměje se a upije ze svého pití. "A co ty? Kdy jsi se tady objevila? Nikdy jsem tě tady neviděl a to mi věř, že bych si tě všimnul." zadívá se na ni a lehce si zkousne spodní ret.

Zaparkovala před barem a vypnula motor. Pár minut jenom seděla v autě a svírala volant. Tohle pro ni byl nejhorší den. Potkala svého ex, jeho novou holku, svého děsně starého ex, nechala vyburcovat boj a sázky a potkala svého nového a asi i jediného kamaráda. Prohrábnula si vlasy a zhluboka vydechla. Zkontrolovala se v zrcátku. Kolik hodin tam byla a stejně vypadala k nakousnutí. Ostatně dneska ale zakousne někoho ona. Taky už by mohla zítra večer začít sesychat.
Vylezla z auta, avšak si nejdříve musela alespoň nanést rtěnku. Bez ní by nevyšla ani vynést odpadky. Haha. Žádné nevynáší, na to má lidi. Už chtěla vejít, ale skrz vytrínu se podívala kbaru. Ty kudrliny by poznala kdekoli, ale tu holku vedle něj. To si každý musí za mě najít nahradu, jakmile je pustím z dohledu? Fajn... Tak dneska udělám jetě jednu scénu. Na pohodu vejde dovnitř a jde přímo K Tonymu.
Jakmile je u něj jednu rukou jej obejme kolem ramen a na tváři ji hraje pobavený úsměv. "Vidím, že jsi mi tu místo držel, lásko." řekla ironicky a poté se však mile, jen mállkdo by ale poznal že je to falešně. Nikdo totiž doopravdy nezná Skylar. Je snad tady přítomná kudrlin a naháč s dcerkou na párty. "Jsem Skylar." řekne a pořádně si ji prohlédne. "Ach počkat, vás znám, prodávala jsem vám dům. Eh Candice Sevila mám takový dojem, že?" zeptala se, ale pokud se plete, koho to bude zajímat. Na pohodu si vzala Tonyho pití a vypila mu h, poté mu prázdnoou skleničku vrátila do ruk. "Doufám, že v ničem neruším."

Na pohodu vejde dovnitř a jde přímo K Tonymu.

Pozorovala ho a musel uznat že má celkem i pěkný oči takový krásně pronikavě modrý, ale ihned tyhle myšlenky zahnala. ,,I mě těší díky klidně mi říkej celým jménem mě to nevadí." Usměje se a mírně  uchechtne ale skoro neslyšitelně spíš tak pro sebe nad tím jak si pohrál s jejím jménem. ,,Já jsem tu skoro týden a jak si se sem vlastně dostal ?" Napije se vína, zajímá ji jestli podobně jako ona a nebo je jediná. Po chvíli k nim dojde  nějaká  holka a podle chování usoudí že je to jeho přítelkyně. Jí je to jedno šla do baru jen tak stejně neměla co dělat. ,,Těší mě jsem Caroline a ano prodávala jste mi dům kde teď jsem" řekne s menším úsměvem. ,,nerušíte jen si povídáme"

Pozorovala ho a musel uznat že má celkem i pěkný oči takový tmavě hnědý, ale ihned tyhle myšlenky zahnala. ,,I mě těší díky klidně mi říkej celým jménem mě to nevadí." Usměje se a mírně  uchechtne ale skoro neslyšitelně spíš tak pro sebe nad tím jak si pohrál s jejím jménem. ,,Já jsem tu skoro týden a jak si se sem vlastně dostal ?" Napije se vína, zajímá ji jestli podobně jako ona a nebo je jediná. Po chvíli k nim dojde  nějaká  holka a podle chování usoudí že je to jeho přítelkyně. Jí je to jedno šla do baru jen tak stejně neměla co dělat. ,,Těší mě jsem Caroline a ano prodávala jste mi dům kde teď jsem" řekne s menším úsměvem. ,,nerušíte jen si povídáme."

Dívá se na ni a pomalu upíjí svůj drink, který záhy položí na bar. "Takže jen týden? Tak to jsis ještě nenašla ani žádné známé..a jak jsem se tady ocitl? Popravdě ani nevím, šel jsem spát a probudil se tady..V bublině." ušklíbne se a lehce protočí očima, o tomhle se moc bavit nechce. Není o tom co víc říct. Jednoduše je v bublině, je v háji!
Potom ale v odraze skle v baru uvidí za sebou známou brunetku. Ona je snad jeho stínem nebo co? Ona by ho našla snad i zakopaného pod zemí. Když ho obejme jen se ušklíbne. "Skylar, zlato, chyběla jsi mi." podívá se na ni a zasměje se. Když mu vypije drink moc se mu to nelíbí, ale nahne se k misce buráků, kterou si objednal pár vedle nich a trošku si jich dá, bez zeptání samozřejmě.
Poté se otočí na Skylar ale očkem stále zavání o Caroline. "Takže vy dvě se znáte? To je snad ještě lepší než jsem si myslel." řekne nadšeně a promne si ruce. Pohlédne Sky do očí a vidí v nich snad všechno. Tak nějak do ní vždycky viděl. No jo herečka jedna, ten sarkasmus z ní jen srší. "Určitě nerušíš, jen se přidej." mávne na barmana a ten okamžitě přispěchá i s pitím pro Sky. On si objedná ještě jeden bourbon a Caroline ještě jednu skleničku červeného. "Co takhle se přemístit do boxu? Myslím, že tam budeme mít mnohem více soukromí než tady. A lépe se tam bude komunikovat." podívá se na obě dvě. Po Sky šlehne lehce obdivujícím pohledem. Docela ho překvapila její reakce. Na akci mu utekla a dala jasně najevo, že se s ním bavit nechce a dneska přiletí s tak žárlivou scénou? Sice zamaskovanou v sarkasmu, ale stejně. Zajímá se o něj a to mu docela lichotí.

Nelíbil se jí ten pohled mezi nimi. Stále byla však opřená o Tonyho a neodpustila si, aby mu při jeho slovech, že mu chyběla, zajet jednou rukou více na hruď. "Vážně, jak moc jsme ti chyběla?" zeptá se ho se stejným tónem a výrazem jako on jí na párty.

Když jí barman donese pití, konečně se od Tonyho odlepí a podívá se na barmana, ostatně to byl její známý, jelikož tady pracoval pod Gabrielem. "Ach díky, ty aspoň víš co piju." řekne barmanovi a podívá se na Tonyho, který by ji objednal cokoli, i když by jí to nechutnalo. Opět se o něj opřela a upila si ze svého drinku. Poté jak se s hlasitým vychutnáním na konci napila, otočila ke Caroline. Jednooou rukou si začala hrát s kudlinkama Tonyho. "Je strašný, ale z nějakého důvodu mu každá žena podlehne a on je prostě sbírá jako poštovní známky," řekne aby nestála řeč a poté se nevinně usměje na Caroline.
Když Tony navrhl zamířila do boxu, ostatně doufala, že si sedne vedle ní. Kdyby ne možná by ho pak musela o tom, že existuje přesvědčit jinak. "A jak se ti líbí?" zeptá se Caroline na dům. Nebyl to nejlepší kousek tady, ale co se dá dělat. "Ostatně škoda, že jsme v té době nebyly kamarádky, to bych ti pořidila ... více chápeš? I tady kudrlince jsem pořidila domeček... POřád tam bydlíš?" otočí se prudce na Toynho. Nebo to pro tebe bylo příliš mnoho vzpomínek. A jak si záhy uvědomí, Tony vlastně nikdy nezjistil, kde bydlí Skylar.

Vystoupil jsem z taxíku, zaplatil taxikáři a popřál mu hezký večer. Chvilku jsem sledoval vzdalující se žluté auto, a pak se otočil směrem k baru. Už jsem viděl, jak tam bude hodně lidí. Byl ideální čas. Na druhou stranu, hodně lidí se válelo na party. Což by pro mne byla výhoda, protože by to znamenalo, že v baru moc lidí nebude a pro mne bude jednodušší najít Sky. Ona je ale natolik výrazná osobnost, že bych ji našel v sebevětším davu.
Vešel jsem dovnitř a rozhlédl se. Lidí tu opravdu nebylo přespříliš. Můj pohled okamžitě padl na stůl vzadu. Muž s hnědými kudrlinami, blondýna - a Skylar. Byla opřená o toho muže a koukala na holku na druhé straně stolu. Začínám se v tom trošku ztrácet... Dneska se hádala s tím týpkem, a teď... teď někdo další? Upřímně mi to bylo jedno. Skylar byla jediný člověk, kterého jsem tady znal, a byl jsem připravený za ní stát. Ale možná nečekala, že tak doslova.
Propletl jsem se kolem skupinky lidí, co se bavila přímo u baru a se smíchem popíjela drinky. Než jsem se ale dostal ke stolu, viděl jsem Skylar, jak míří někam dozadu. Zastavil jsem se u stolu, přimhouřil oči a prohlížel si muže i dívku. Pak jsem se na ně zářivě usmál a zamířil směrem, kam šla Sky. Spatřil jsem ji sedět v jednom boxu, očividně čekala na ty dva. No nic, tak se dočká jednoho šílence jménem Joseph, to snad překousne. Už kus od stolu jsem se usmíval. Ahoj. Říkal jsem si, že bys mohla být tady. Na večírku jsem tě nemohl najít. Vysvětlil jsem a udělal krok ke stolku. Můžu se posadit, a nebo čekáš na ty dva? Zeptám se s mírným úsměvem. Nechtěl bych ji rušit. Snad si nebude myslet, že za ní pořád lezu.

,,Jo zatím ne no, ale času dost nespěchám na to" přemýšlela nad tím jestli je tam má nechat.... jestli náhodou neruší byla by nerada. Jen přikývla ,,ne každá mu musí vždycky podlehnout  nemusijou být všechny stejný." Když navrhl aby šli do boxu tak jen přikývla vzala si sklenku a sedla si na druhou stranu boxu. ,,Ne to je dobrý mě se líbí a stejně si ho budu předělávat a takhle jak je nezůstane" usměje se "ale nechci vás rušit klidně půjdu." Řekne s úsměvem a během chvilky k nim došel nějakej kluk. Nezná ho stejně tak jako většinu lidí tady, ale zřejmě ta holka ho zná. Ten kluk nevypadal celkem špatně a i celkem mile. Napila se vína a přemýšlí zda odejít

Tak samozřejmě nenosí v hlavě všechno. Nejdůležitější je pro něj když ví co pije on. Když se tady kolem motají lidi kteří Sky znají a vědí co jí nalít, tak prosím.
Nad jejím popíchnutím ohledně poštovních známek se zasměje. "Ale no tak Sky, každý musí mít svůj koníček. Můj je sbírání známek a tvůj?" Celou si ji prohlédne a potichounce zavrčí. "Však sama víš jaký ty máš koníčky." mrkne na ni a napije se svého nového drinku, když tamten mu tak ochotně vypila.
Ohlédne se na Sky a usměje se. "Samozřejmě, že bydlím. Přece bych se jen tak nestěhoval. Tolik věcí a všeho bych musel přenášet. A tolik věcí bych tam nechal..." lehce se odmlčí a pořádně se zadívá Sky do očí. Jakoby ji propichoval a viděl jí až do duše.
Potom se začal pomalu zvedat a než se nadál Sky seděla v boxu, Caroline šla za ní, ale najednou se tady objevil nějaký blonďáček. Popravdě, moc se mu nezdál. Nelíbil se mu. Jakože vůbec.
Sebral svou sklenku a došel k boxu. Slyšel jeho otázku a napřímil se. "Myslím, že tady je již obsazeno." řekne ledabyle, obejde ho a posadí se vedle Sky. Nejraději by ho ignoroval, ale on bude očividně jeden z těch Skyiných vlezdoprdelků, kterí si jen tak pokoj nedají.

Posadila se a čekala, než se ti dva loudalové zvednout. Otočila se na ně a poté ještě na číšníka, aby jí přinesl další drink. Když se obracel,a všimla si nějaké blond kebule, jak se ji mihla v periferním vidění, lehce se zamračila, protože jí to přišlo povědomé.
Když se proti ní objevila Caroline, pokusila se o milý úsměv. "Jsem ráda, že se ti líbí, ostatně všichni tady bychom si měli vzájemně pomáhat. Takže kdybys chtěla mohla bych ti dát číslo na nějaké známé, co by ti s těma změnama pomohli, zadarmo samozřejmě." navrhnula jí ochotně, přece jenom čím víc bude mít zakázet, tí víc pěnez bude mít. Když Caroline řekla, že chce jít, dala jí ruku na dlaň. "Ne prosím zůstaň."
Mezitím jí barman přinesl další drink. Ležérně si jej k sobě přitáhla a hned se z něj s úsměvem napila.

Překvapeně se otočila na Tonyho. Nejenom, že seděl vedle ní, ale co řekl ji potěšilo. Zůstal tam. V domě kde to všechno začalo. I když asi ne kvůli vzpomínkám na nás. Jeho pohled byl tak hluboký, že nevěděla co si o  tom má myslet. Dělilo je od sebe jenom pár centimetrů a ona mě chuť tu mezeru mezi nimi prolomit, pohled jí sklouzl na jeho rty. Ačkoli nechtěla, na váři se jí mihl slabý úsměv. Už, už to vypadalo, že tu jejich mezeru prolomí, když uslyšela další hlas. Během vteřiny přeskočila Tonyho v boxu a skočila Joeimu okolo krku.

Tonyho poznámku ignorovala, byla ráda, že Joeiho vidí. "Samozřejmě, posaď se k nám." Pomalu se šinula zpět  vedle Tonyho, ačkoli seděl na kraji. Tušila že buď si sedne na něj a pak se přes přesune zpět na své původní místo nebo se alespoň odsune do rohu. "Joe, tohle je Caroline a Anthony a tohle je Joe," pozdravila všechny přítomné, přitom jí úsměv nezmizel. Byla ráda, že má kamaráda jako je Joe. Ten jí neodsoudil i když se chovala jakkoli.

Mírně jsem nadzvednul obočí. Udělal jsem mu snad nevědomky něco? Možná si myslí, že chci Skylar. Ještě tu vidím místo. A to vedle Skylar přenechám někomu jinému. Mrknu na něj a zazubím se, když Sky vyskočí a obejme mě. Z toho asi nadšená nebude. Pevně jsem jí obejmul nazpět a jen se usmíval na zbylé dva, když nás představovala. Těší mě. Snad vám tady nebudu překážet. Dodám s mírným úsměvem a posadím se vedle Caroline. Nevadí to doufám. Zeptám se jí a nadzvednu obočí. Vypadal mile a nechtěl bych, aby se kvůli mě cítila nepříjemně.
Zajímalo by mě zajímalo, jestli jsem Anthonymu něco udělal, a nebo jestli to byla jenom reakce z opatrnosti. Že by se opravdu tak bál o to, že bych mu mohl Skylar přebrat? Já? To zrovna. Asi se na mě pořádně nepodíval. A nebo mu na mě vadí něco jiného. Což by mě opravdu mrzelo, jelikož mě nezná a nevím, proč by se na mne měl mračit už od začátku. Ještě jednou se omlouvám, že jsem se sem tak nacpal. Zopakuji a pohlédnu na Sky. Hledal jsem tě na večírku, ale nemohl jsem tě najít, tak mě napadlo, jestli nebudeš tady. Usmál jsem se na ní a ruce si opřel o stůl.

Pozorovala je a pořád přemýšlí nad odchodem. Neví co se to s ní děje. Předtím když byla ještě tam nahoře tak byla živá a celkem taková jiná, ale tady to nedokáže a nechápe proč. Tady je taková tižší taková nesvá.
Usmála se na ni ,,tak dobře ale opravdu vám tady nechci překážet nebo vás otravovat."
Pozorovala ty dva s úsměvem a pak se podívala na Tonnyho jakoby mu něco vadilo, ale přitom vypadají jen jako kamarádi ti dva. ,,Taky mě těší a ne nevadí klidně si sem sedni" usměje se na něj a udělá mu tam víc místa.

Posadil se vedle Sky a očekával, že ona tam zůstane seděl, ale to se pekelně spletl. Ona se přes něj přehnala jak velká voda a skočila tomu rybímu ocasu přímo do náruče. Ta rybina z něj šla cítit už od dveří. Ne zrovna nadšeně se na ně podíval. Jasně, že to udělala. Proč taky ne. Je to Sky. pomyslel si a jen se zamyslel.
Když tak nějak usoudil, že by si Sky chtěla sednout, tak se nehnul z místa a poklepal na místo vedle sebe kde předtím seděla. "Přece ti tady držím místo, drahá." řekne tak klidně jak to jen dokázal a zahleděl se na ni. Poté se jeho pohled stočil na rybinu. "Těší mě." vydal ze sebe s jasným opovržením, teď neměl náladu se seznamovat s nějakým Skyiným nápadníčkem. "Myslím, že si můžeš přisednout. Podívej třeba vedle Caroline je místo." řekne okamžitě a ukáže na volné místo vedle ní. Tak nějak nemá v plánu aby on seděl vedle Sky. To objímání mu vytvořilo žaludeční potíže a bůhví co by se dělo, kdyby seděli vedle sebe. Očividně se znají docela dobře. Moc se mu to nezamlouvalo.
"Takže ryb...Ehm Joe, co vlastně tady ve městě děláš?" snaží se znít nad věcí, ale to co viděl mu začínalo tak trochu trhat žíly. Ale vyhodit ho jen tak nemůže, to by Sky šla za ním. Sice by tady zůstal s tou krásnou blondýnkou, ale přece jen takhle je to zábavnější.

Opravdu se nedívala kam si sedá, takže pro ni nebylo překvapením, když seděla na Tonym, její výraz právě hovořil jako Jéé ty jsi tu taky? Jiná dívka by už vyletěla z toho, že si sedla na kluka, ale Skylar ne na chvíli se usmála a zavrtěla mírně hlavou.
Po chvíli se natáhla rukama dozadu a pomalu se vytáhl na místo vedle něj. Nohy poté jenom spustila pod stůl. Jí to divné ale nepřišlo, dokud se Tony nezačal chovat, jak jak se začal chovat. Podívala se na něj zmateně. Co to s ním je? Že by ... Ne Tony nikdy nežárlí, to by znamenalo něco cítit, ale on přece nic necítí. To ale jak mluví s Joem se jí nelíbilo. "Co máš za problém?" zeptala se ho šeptem. Zavrtěla nad jeho chováním hlavou. Chová se totiž jako malé dítě.
Radši se začala věnovat Joeimu. "Omlouvám se, šlo o Sammy, přece jen připomíná mi..." větu nedořekla, chtěla říct svou dceru, ale o tom vlastně Joe neví. Přes tvář jí přeběhl stín nevole. "Jenom znám ji od jejího narození a tak k ní mám takové pouto a pak jsem šla domů..." pokrčí rameny, ale jde vidět, že ji mrzí, že nemohla s Joem trávit více času. "Někdy ti to vynahradím, slibuji. Ostatně už se chystá nová akce a to ples. Příjdete?" Otčí se na všechny přítomné a poté na Caroline. Ráda by se s ní sblížila, kamarádku ještě neměla a upřímně Caroline se zdála býti milá. A když se tak dívala z Joeiho na Caroline dostala střeštěný nápad. "Bude pohádkové téma a já už si vyhlédla dokonalý kostým." usměje se jako by vyhrála loterii. "Jestli chceš Care, mohla bych ti ukázat město, Joe mohl bys jít s náma. Oba byste mi pak mohli schválit můj nápad." začne plánovat, ačkoli ještě nikdo nesouhlasil. Pouze jí napadlo, že ti dva se k sobě hodí.

Fráze Těší mě by měla být plná radosti. Člověk by se měl usmívat, protože se seznámil s někým novým, a je z toho potěšený. Tak proč se na mě ten kakabus šklebil tak, jak kdyby snědl citrón? Nevěděl jsem, jak reagovat. Měl jsem chuť se ozvat, protože jsem opravdu nechápal, proč se na mě tak mračí od doby, co mě poznal. Ale něco mi říkalo, že jakmile bych vznesl byť jen jedinou námitku proti jeho názoru, vystartoval by po mně. A přece jen, já tu nejsem, abych způsoboval konflikty. Upřímně jsem nesnášel, když jsem nějakou hádku vyvolal.
Povytáhnu obočí nad Tonyho dotazem. Okej, budem dělat, že se nic neděje. Tobě je to nepříjemné, já jsem v klidu. Jestli na mě chceš bezdůvodně zle koukat, tak prosím. Doufám, že si to užije. Sakra, jak to přemýšlím. Už jako on. Já s ním nechci mít problémy. Jen mě mrzí, že nevím, proč mu tak vadím. Nic zvláštního. Jeden by to neřekl, u takového člověka, jako jsem já, ale studuji psychologii. No a snažím se najít co nejvíc přátel. To je takový vedlejší cíl. Odpovím nadšeně a věnuji Anthonymu upřímný výraz. Nechci být jeho nepřítel.
S úsměvem pohlédnu na Liu a lehce mávnu rukou. V pořádku, já to chápu. Hlavně, že jsem tě našel. Zazubí se a mile se usměje Skyiině poznámce. Nemusíš mi nic vynahrazovat, já jsem si ten večírek moc užil. A ano, na ples půjdu, ale ještě vůbec nemám co na sebe. Povím trošku nervózně a prohrábnu si vlasy. Nemohl jsem si nepovšimnout, jak se Sky z ničeho nic rozzářila. Nevím, jestli se bát, nebo radovat. Zazubím se. Pozdvihnu obočí nad jejím nápadem. No, konec konců, proč ne? To zní jako skvělý nápad. Třeba se inspiruju. Usměju se zasněně se a pohlédnu na Caroline. Půjdeš? Mile se na ní usměju.

S mírným pobevením je sledovala přišlo ji vtipný jak se na něj Tonny vražedně dívá až by ho nejradši zabil.
Na tý párty radši nebyla měla v tu dobu hodně jiný práce s domem a navíc se jí ani moc nechtělo, protože tu nikoho nezná a přišlo jí to blbý.
Nad její nabídkou přikývne ráda by si tu našla kamarádku a obzvlášť co ráda nakupuje stejně jako ona to se stále nezměnilo. ,,Budu ráda aspoň to tu líp poznám. Jo jasně ráda ti pomůžu. A ty Joe určitě něco najdeš."
Ona sama neví jestli tam má jít nebo jestli se má na to vykašlat a být doma. Otočí se na Joa "Nevím jestli půjdu, možná jo ale nevím a ty tam jdeš ?"

Když se na něj posadila, lehce se ušklíbnul. Tohle ona dělá vždycky, legrace legrace, ale té on může mít i někdy dost. Když se na něho podívá výraze jestli mu nehráblo, nahne se k ní a zašeptá jí do ucha. "Spíše co ty máš za problém." řekne výrazně, velmi blízko jejího ucha, kdyby chtěl tak by ji kousl, ale neudělal to a znovu se odtáhl.
Když na něj začala mluvit ta ryba jen se na něj otočil, netušil, že mu vážně bude odpovídat, ale očividně je to takový ten slušňáček, který nerad vyvolává konflikty. Ani ho neposlouchal, tak nějak ho nezajímal. Zeptal se ho jen ze slušnosti. "Snažím se najít přátele...cílevědomý to chlapík." řekne sarkasticky a zadívá se na Caroline, která se tak nějak moc neprojevuje. Sedí mezi Sky a Joem a skoro by ji člověk přehlídnul.
Když se začnou bavit o plese moc se do hovoru nepřidává, přemýšlí zda na něj vůbec půjde. Pohádkové postavy, zajímavý nápad, princezen tam bude určitě kopa. "Sky, přemýšlel jsem za co by jsi mohla jít. Čarodějky jsou už asi pasé viď?" ušklíbne se na ni, ale pokračuje. "Ale princezna by jsi možná byla dobrá, jen hádám." řekne s úšklebkem na rtech a vypije svůj drink.
Po nabídce kterou vyřkne Sky se zamyslí...Jo a Caroline? Sice na ni měl zálusk on, ale to přece nic neznamená. Tenhle bačkora stejně nemá tak nějak moc sbalit tuhle krásku. A doufá že ani tu vedle něj, protože to by si uvařil tak rybí polívku!
Po chvile poslouchání jejich plkání se zvedne a podívá se na Sky. "Můžu s tebou mluvit? O samotě?" řekne to vážněji než čekal a zadíval se na ni. "A nebo víš ty co?" zakorutil hlavou, protože už slyšel dalším milion otázek proč by měla někam jít a proč ne. Chytil ji jednoduše za paži a i s ní se teleportoval před bar ven. Venku už byla docela tma a světlo nad nimi poblikávalo.