Bar Upířího tesáka

Pousměje se. Přečetla mu myšlenky. Zvažuje, jestli ji za to nějak potrestat, nebo ne. "Ano, vidím, že pro vás nebude dělat problém se o sebe postarat. Poradím vám, abyste byla obezřetná." Řekne i po tom, co ji nechtěl poradit. " Uvědomí si ale, že asi neví, s kým mluví a že pro ostatní tady je brán s úctou a respektem a tahle žena mu začne číst myšlenky. Jeho tvář zvážní a hluboce se ji podívá do očí. "Hranice mezi tím, co je správné a tím, co ne, tady neexistuje. Příště si tohle uvědomte dřív, než někomu začnete číst myšlenky, nemusel by si to vyložit zrovna jako důkaz úcty." Pousměje se nakonec a napije se.)

Když to dořekne tak si uvědomí co právě udělala. Ona sama neví jak tomu bránit to co jí uklidňovalo a přestávalo tady nefunguje. Jak to je možné?
Proč to nefunguje? Co s ní je? Proč to nekontroluje? Nadechne se a napije se. Já se omlouvám. Já nechtěla jsem vám číst myšlenky ale já to tady nemůžu zastavit. Nevím jak. Já se doopravdy omlouvám. Doopravdy jí to mrzí. Podívá se na něho s utrápeným pohledem.

Pousměje se její snaze se mu omlouvat. "V pořádku. Berte to jako varování pro váš budoucí život tady." Pousměje se a dopije svou skleničku whiskey. "Co se týče toho, že to neumíte ovládat, s tím vám nepomůžu. Každý si na tohle musel přijít sám a na každého platilo něco jiného. Tohle je něco, s čím se budete muset nauit žít." Pousměje se a postaví se. "Rád jsem vás poznal, Isabelo. Ať se vám daří." Usměje se krátce a poté už odchází ven.

To co řekl. Přemýšlí nad tím. Chvíli tam jenom sedí. Je ve svých myšlenkách. Dopije svoji skleničku bourbonu. Zaplatí a vydá se pomalu domů. Ale pořád má v hlavě co řekl pan starosta.

*Dost se doma nudila a se rozhodla ze by mohla vyrazit do města se pobavit, popit a hlavně si odpočinout. Došla si oblect krátké černé šaty, vzala si vysoké podpatky a přes ramena si vzala svojí oblíbenou koženou bundu. Nakonec čapla klíče od auta, ke kterému došla a odjela do jejího oblíbeného baru. Že by zrovna jela pomalu to se říct nedalo, ale to jí nijak nevadilo, i kdyz by melo. Nebylo to první ani poslední auto co by zničila. Kdyz konečně za zvuku skripani brzd přijela k baru, všichni venku věděli o koho jde. Vystoupila a vydala se rovnou do vnitř. Její kroky mířili hnedka k baru, kde si objednala hnedka sklenku whisky a koukala po přítomných.*

* Je tu celkem dlouho pár měsíců a už to tu má obhlídlí. Je spíš samotář a moc se o ostatní nestará jen když musí. Má tu vybavenej dům kde tráví nejvíc svýho času a pak v baru nebo v lese. Dneska se docela dost nudil a tak se rozhodl že půjde do baru tam většinou nějaká zábava je. Dal si sprchu a oblíkl si černý džíny, bílou košili kterou nechal mírně rozeplou, upravil si vlasy, dal si boty a šel směrem bar. Když vešel moc lidí tu nebylo tak si sedl k baru a objednal si burbon. *