Čarodějná knihovna

Seděla u jednoho ze stolů a jako každou chvíli, kdy měla volno, si četla. Milovala knihy. Především ty, co popisovaly přírodu a úžasné zasněžené hory. Momentálně byla ale zabraná do příběhu, který vyprávěl o tom, co mohla, jako čarodějka umět. Ale s její nešikovností to nebylo nic lehkého. I přes to, že je jí teprve 17, je na svůj původ silná.
Dočetla poslední stránku, zavřela knihu a prudce se zvedla ze židle. Udělala krok a letěla k zemi. Zase zakopla. Tentokrát o židli.

*Nevěděl, kam jít, tak si zašel do knihovny. Zjeví se tam v černém oblečení, kapucí na hlavě, černým batohem a všimne si padající dívky. Rozplyne se a v mžiku se zjeví u padající dívky. Chytne ji, než spadne, postaví ji na nohy a zeptá se* Jste v pohodě?

Zachytil ji a ona se začala červenat. "am... Jo, děkuju." Koktala. "Jsem na to zvyklá." Stále se dívala na své fialové botasky a vlasy si hodila dozadu. Kdy si všimla jeho černého pláštíku zpozorněla a ustoupila. Neodvážila se mu podívat do očí ale jen se trochu usmála zeptala se. "Moc lidí tu neznám." Udělala dlouhou pomlku a tiše pokračovala. "Kdo jsi?"

Milá zlatá, kdybych ti to řekl, tak bych se musel zabít. Nemám ve zvyku o práci mluvit. Ale jsem Jack Black. A Ty? *Zeptá se a koukne jí do očí. O tom, že je nájemný vrah, nerad mluví, protože nikdy neví, kdy narazí na policajta.*

"Já-" Usmála se o něco více. "Jsem Relli Light." Odpověděla. Už se tolik nezdráhala. "Ale" Znovu se odmlčela. "Já jsme se tě neptala na povolání" Její úsměv se doopravdy rozšířil a až teď si všimla, že jí vypadla z ruky kniha, kterou si brala do ruky, když zakopla. Shýbla se pro ni a chystala se, že jí půjde vrátit na své místo.

Těší mě, Relli Light. Jak se vůbec vede? *Usměje se a jde si pro knihu o démonech. Sice mu je 80, ale vypadá na 25 a zná sílu démonů, ale neví, kolik času mu zbývá. Třeba 300, 500 let nebo neumře. Vezme si knihu a otevře ji*

"No." Zaváhá. "Tak život je život, ale užívám si, všeho co můžu." Zazubila se. Došla uklidit knihu a tím se rozdělili.
Když se vracela zpět ke stolu, kde potkala Jacka, všimla si ho, jak stojí v jedné z uliček a vybírá si knihu. Potichounku, jako myška, došla k němu a podívala se mu přes rameno. Byla to kniha o démonech. Spíše  naučná. Kniha o tom, jaké informace byly sesbírány. "Na co to máš?" Zeptala se ho.

Zajímají mě démoni. Jejich moc, síla, věk a tak dále. Bude to asi proto že já sám jsem démon. A Ty jsi co za rasu, jestli se můžu zeptat? *Usměje se a koukne občas na Relli a občas na knihu. Nakonec vyčte, že přirozeně neumírají, ale zabít je lze. Položí knihu zpět a kouká jen na Relli*

Stále tam stáli a on otevřel knihu. Nenápadně zabořila oči do knížky, na stranu, kterou nalistoval. Když se pak zadíval jen na ni, po tom, co se jí zeptal na tu otázku, mírně poodstoupila. Kdokoliv by mohl namítnout, že ze strachu z něj, démona. Ale nač? Bála se jen, že po ní bude chtít potvrdit, že je čarodějka. Nehodlá podpálit knihovnu. Opravdu ne. "Jsem čarodějka." Zamumlala. "To nevíš, že se démoni neumírají, když jsi jeden z nich?"

Jistota je jistota. A navíc, démony lze zabít. A Ty jsi čarodějka? To abych si dával bacha. Kletby rád nemám. *Usměje se a sáhne pro knihu s upíry, aby zjistil, jaké mají slabiny. Otevře knihu a čte si, přitom kouká na Relli*

"No, víš. Ono je to trochu složitější." Zahihňá se. Kniha o upírech, kterou právě rozevřel a nalistoval, ji moc nezajímala a tak se přesunula o kus vedle. Zaujala ji jedna kniha se starým modrým obalem. Přejela rukou po napůl sloupaném nápisu a trochu se lekla. Vážně ji zaujala kniha o kouzlech, které nezvládne? Vytáhla ji a prohlížela si rejstřík.

*Jde za Relli a koukne na rejstřík kouzel a řekne* Ty kouzla vypadají složitě. Ty se asi učíš, co? *Usměje se a najde upíří slabiny. Usměje se víc a položí knihu tam, kam patří. Nedá mu to a zeptá se* A jdou Ti nějaká kouzla, jestli se můžu zeptat?

"Ony tak jen nevypadají." Zamumlala. Položila knížku tam, kde ji vzala s tím, že se vrátí za chvíli. Jen, co kniha zůstala pevně na místě, ona se teleportovala za něj. Přemýšlela, že by zkusila tohle malé kouzlo zkombinovala s něčím jiným. Třeba halucinace. Ale zamítla to. Nechtěla riskovat, že skončí zamčená v pokoji s rodiči, kteří na ni budou křičet přes celý dům.

*Když se Relli teleportuje, zatne pěst, která zčervená, protože je rozžhavena. Otočí se a když je Relli za ním, zeptá se* Chceš mi něco udělat? *Mezitím se rukou pokusí vytáhnout nůž*

"J-já to tak nemyslela." Nevinně se usměje. Drze ho podleze, vezme si tu knihu, kterou tam vrátila a pokusí se udělat jednu nelehkou halucinaci.
Místo, aby se dostala mimo jeho dosah, se přikrčila u jeho nohou.
Doopravdy se ale teleportovala dolů. Byla to na ni ale moc velká vzdálenost a v polovině kouzla, se ji vymklo z rukou. Na její vlastní moc nestačila. Musela se teleportovat dvě patra dolů a hned v polovině se to pokazilo. Takže necelé patro spadla dolů z výšky.
Dopadla poměrně špatně, ale snažila se vstát, aby mohla jít jinam, avšak když se zvedla na ruce, podklouzly ji.
Zůstala ležet na zemi a nevěděla co se kolem ní děje. Zase něco pokazila. Vážně by měla ještě někdy kouzlit, když to vždy dopadne takhle?

*Když se jí kouzlo vymklo z rukou, halucinace nepůsobí. Teleportuje se k ní a utvoří kolem ní ohnivý kruh. Pak řekne naštvaně* Tos přehnala. *Vytáhne nůž a hodí ho po ní*

Všimla si, že něco letělo k ní, ale nestihla nijak reagovat. Nebyla schopná na nic myslet, jen na to, že se všechno ukládalo do temna a přemýšlet, kam se řítí ta věc z kovu.
Pomalu upadala do bezvědomí.

Najednou se kolem Relli utvořil štít ze světla, oheň zmizel a nůž se odrazil zpět na osobu v černém plášti. Stál za ním, s jednou rukou v bok a v druhé měl knihu, díky které mohl kouzlit. A naštvaným hlasem povídá ''Mohl by si se laskavě zklidnit a přestat se pokoušet podpálit moji knihovnu?!''

*Chytl nůž a rozžhavenou dlaní ho roztavil. Koukl na muže a zeptal se ho* A co bys dělal, kdyby tě čarodějka použila jako pokusnýho králíka pro kouzlení? Nabízím mír. *Řekne klidně*

Pokusila se pohnout rukou a vytvořit si vlastní štít, aby ji knihovník nemusel podporovat, ale pohnula prstem a to bylo vše. Dále už se při vědomí opravdu neudržela.

''To tě snad ohrožovala na životě?'' Zeptal se naštvaně. ''A navíc, tato mladá čarodějka je zrovna pro někoho jako jsi ty, velmi neškodná.'' Smutně se podíval na čarodějku. "Neboj, ona není dobrý důvod pro podpálení mojí knihovny." Poslední dvě slova velice zdůraznil a uschoval knihu do své brašny.

Věř, že se jen bráním. Proti tvý knihovně útok nesměřuju. A navíc, víš co ta čarodějka umí? Možná ohrozí někoho jinýho. *Přesvědčuje muže a nepatrně se usměje*

''Je mi líto příteli, ale já ji znám dost dobře na to, abych mohl s jistotou říci, že je velmi neškodná.'' Řekl sebejistě a dodal. ''Samozřejmě nic proti tobě'' Falešně se usmál a pomalu se blížil k Relli.

Kdybys tu byl dřív, viděl bys pravdu. Radši se nechme a vraťme se k normálu, ok? *Vyjednává a rozplyne se a zjeví se za ním. Pak mu zčervená kůže a má na rukou drápy a ostny*