Nebeská kavárna

"Tesi me Joshi" Usmeje se na nej. S platem jde s nim k autu. "No jestli to nejak neobtezuje,tak bych nejdriv pomohla s tou kavou a pak jestli by jsi me zavezl do knihovny." Usmeje se na nej a pozoruje ho. Vypadal mile.

"Mě taky Stef." snad jí to oslovení nebude vadit. Pomysí si a pak otevře dveře na zadním sedadle, ať tam může položit kafé, ale radši jej položí na zem, ať neriskuje, že to spadne. Převezme si pak kafé i od Stef a udělá to samé akorát na druhé straně. "Tak si nasedni." vyzve ji a zavře dveře vzadu a sedne si na místo pro řidiče. Samozřejmě ví, kde je knihovna, tak ani nemusí zapínat navigaci a rovnou se rozjede k ní.

*Elegantním krokem vejde do kavárny. Nohy jí zdobí kristusky. Je oblečená do zelených šatů. Vlasy má spletené do dvou copů.* " Dobrý den. Jedno latté prosím." *Objedná si a zamíří si to k jednomu ze stolů.*

*Po dlouhém pracovním týdnu. Měla dnešek volný. Tak se rozhodla jít na kávu. Otevřela dveře od kavárny. Rozhlédla se kolem sebe. Rozešla se k jednomu pultu. Usmála se.* Dobrý den. Mohla bych poprosit jedno vanilkové latté.*Objedná si a rozejde se k jednomu stole. Kde sedí holčina v hezkých zelených šatech.* Dobrý den. Je tu volno?* Řekne přátelsky.

*Když si všimne příchozí dívčiny, koutky jí vyletí nahoru.* "Jop, je tady volno." *Odpoví dívce.* "Jmenuju se Emma" *Představí se a natáhne k ní ruku na přivítanou. Mezitím konečně dostane své laté, do kterého si nasype balíček cukru.*

*Je ráda, že je tak přátelská. Sedne si na volnou židli.Přijme její ruku.* Já jsem Isabela. *Usměje se. Taky ji donesou její objednávku. Pořád se usmívá.* Jméno Emma je hezké. Připomíná mi moji kamarádku.*Vzpomene si na Emmu o kterou přišla při nehodě.*

"Mně se moje jméno líbí... V mé rodině jsou i horší jména." *Odpoví s úsměvem.* "Isabela, pěkně jméno. Můžu ti říkat Izzy?" *Navrhne dívce.*

To věřím je krásné. To myslím doopravdy vážně. podívá se na ni vážným pohledem. Upije si ze své kávy. Která je samozdřejmě výborná jako vždy.Můžeš mi tak říkat. Tobě se říká Emma? Nebo máš nějakou přezdívku? Izzy tak mi říkal jenom jediný člověk. Joshuo kde ten skončil. Škoda, že na něj nemám žádný kontakt. Zpátky do reality.

*Napije se kávy až jí nad horním rtem zůstane knírek z pěny. Použije dolní ret spolecné s jazykem aby se ho zbavila.* Asi ne, řikají mi Emma, prostě Emma.* Usměje se na Izzy. *

Usmívá se. Myslela si, že něco se Emmě něco dozví. Říká si jednu a tu samou otázku. Má se zeptat nebo ne. Řekne si že cizí holka se vyptává. I kdyby ano. Je to jenom člověk. Ten sbírá informace o ostatních. Takže Emmo. řekneš mi něco o sobě? Nebo ne?

"Hm... pocházím z Londýna. Pracuju jako novinářka. Mám ráda hraní na housle a zpěv. Ráda chodím běhat a doma si šiju některé oblečení." Dokončí svojí řeč s úsměvem. "A mám 2 sestry a 3 bratry." Dodá poté a usrkne si ze svého latté. "Co mi o sobě prozradím ty?" Zeptá se dívky se zvídavým výrazem.

Napije se svého latté. Jak miluji vanilku. Mňam. Tak o mě toho moc není. Jmenuju se Isabela Anna. Používám z toho jen jedno jméno. Neptej se proč. Zasměje se. Jinak pocházím z Kanady. Chtěla bych se tam ještě jednou podívat. Ale asi se mi to nesplní. Když jsem tady no. Pracuji v kanclu. Je to nuda. Ale lepší než nic. Ráda tancuji a chodím do fitka. Jinak taky běhám. Šiješ oblečení? Neříkej, že i ty šaty co máš na sobě? Usměje se.

Pří zmínce o šatech zavádí pohledem na zalené látce. "Tyhle jsem jenom přešívala. Dostala jsem je od jedné příbuzné, ale byly asi o dvě čísla menší než mám normálně." Okomentuje svoje oblečení. "Z Kanady jo? A jaké to tam je?" Nadhodí otázku.

Ta holka je doopravdy šikovné. Já jí to tak závidím. Usměje nad touhle myšlenkou. "Jsi šikovná. Kanada. Je tam zima. Jsou tam medvědi. Je tam krásně. Toronto to bych mohla básnit." Vzpomene si na všechno co viděla. Páni tyhle časi bych chtěla vrátit.

"Kanada je a mém seznamu kam bych se chtěla podívat, ale ta zima mě vždycky odrazovala. Já radši teplo." Řekne svůj názor na zimu. Upije si ze svého latté.

"Taky máš seznam, kam by jsi se chtěla podívat? Já jí taky mám. Co mi povíš ó Londýně nebo Anglii obecně." Zajímala se ó Anglii. Chtěla se tam podívat ale nemůže. Ten důvod je ten že je tady. Je tady jenom tohle město a nic víc. Jak ráda by viděla celý svět ale nemůže. Radši se napije svého vanilkového Latte.

"Jo mám seznam... kterej už teďka moc nevyužiju." Hlas jí posmutní a sklopí hlavu. "Londýn je skvělej. Takový... Všechno tam žije. A mám ráda Anglickou kuchyni. A kulturu. Divadlo a seriály. V tom se vyžívám." Usměje se zamyšleně.

Tam by se mi líbilo. Ví jaký to je. Když svoje sny nebudou už skutečnost. Je to zžíravý pocit. Stoupne si. Jde k Emmě a obejme ji. Já vím, že je to těžké. Ty jsi ale silná holka, která to zvládne.

Překvapeně sebou trhne když jí dívka obejme. Nakonec se ale nechá a položí jí ruce na lopatky. Chci to brát i poitivně. Měla bych to brát jako novou kapitolu svého života. ale nevím co tady budu dělat. Je to jedno blbý město. Vyzpovídá se Izzy. Upraví si jeden z copů.

Sedne si zpátky. Co dělat? Tady nejde dělat nic. Jen pracovat a odpočívat. Vidět třeba moře. Jít na párty s přáteli nebo jenom na oběd. Já chci zpátky na horu. Podívá se do stropu. Ty mluvíš jako já. zasměje se.

Přechodí si nohu přes nohu, zatímco dopije svojí skleničku s kafem. v kabelce jí zavibruje mobil. Vytáhne ho na stolek, kde ho odemče gestem a otevře si zprávy. A sakra. Už budu muset jít. Mám ještě něco na práci. Řekne s omluvným tónem v hlase. Každopádně dkuji za tvůj čas a jsem ráda že jsem tě poznala. Snad jsme se neviděly naposledy Usměje se a postaví se od stolku. ZatímUsměje se na dívku, přejde k pultu, kde zaplatí a zmizí ven z kavárny.

Dobře zatím se měj.Napije se kávy. Přemýšlí o životě, který měla nahoře. Když
žila se svou rodinou. Jak se smála. Jak plakala. Chci ten život zpět a tak strašně moc. Ukápne ji slza, kterou i hned utře. Když odejde Emma. Chvíli tam sedí ale když dopije kávu. Tak jde k pultu. Kde zaplatí a vyrazí domů.