Dračí tělocvična

Vyjímečně nemusel být v práci na noční, tak využil času, kdy mohl vypadnout z domu, že Sarah nebyla doma a nemusel poslouchat její vřískání a řešit její neposlušnost. Musel do někde vybít, ten vztek, tak kde jinde, kde může zdvihat veškerou váhu světa.
Převlékl se v šatně a společně se sportovní flaškou vešel do liduprázdné místnosti. Každou půlhodinu střídal stanoviště. Nejdříve běhal po páse, zdvihal činky vzpíral, pouze cvičil. Vždycky si mezitím dal pauzu na pití. Nakonec si vlezl na rotoped.

Dneska jsem měla volno a nudila se. Takže jsem udělala to, co vždycky. Otevřela jsem mapu města, zavřela oči a položila prst na mapě, kam bych tak měla jít. Nakonec se ukázalo, že by to měla být tělocvična. Jen jsem pokrčila rameny a vyšla. Tedy spíš vyjela.
Oblékla jsem si bílý dámský nátělník, upnuté elastické tříčtvrťáky a tenisky. Vlasy jsem si pár sponkami připla, aby mi nepadaly do tváře. Celkově to vypadalo docela dobře.
Vešla jsem do tělocvičny a rozhlédla se. Viděla jsem někoho na rotopedu, ale nijak jsem si ho s nikým nespojila, takže jsem šla a začala se přitahovat na jedné z "hrazd". Po nějaké době jsem slezla a napila se. Postavu jsem měla dobrou a toto oblečení ji jen zvýrazňovalo. Konečně jsem si víc prohlédla toho člověka a najednou ho poznala. "Joshi?" Řekla jsem nejistě a šla k němu. Když jsem poznala že je to opravdu on, tak jsem se usmála a pozdravila ho. "Ahojky. Co ty tady?"

Protože ji padly plány tak se rozhodla jít to tělocvičny. Šla pěšky, protože na ni bylo hodně věcí v práci. Když došla tak si oblékla tílko a šortky obula si svoje oblíbené tenisky. Do ruky si vzala pití a telefon se sluchátkama aby nikoho nerušila. Vyrazila k běžícímu pásu, kde si pustila písničky aby ji to šlo lépe. Když ji to přestalo bavit tak se přemístila k rotopedu kde si až potom všimla dvou osob které si tam asi začínají povídat mezi sebou a zase si zapla do sluchátek její oblíbené písničky, které si teď skoro vždy pouštěla při dobré náladě.

Šlapal tak rychle, že nevnímal okolí, nevšiml si ani dívky, co se objevila vedle něj a začala šlapat na rotopedu, dokud jej nevyrušila Angelika, je zajímavé, že ona jej poznala, vzhledem k tomu, že se potkali za takové tmy. Jemu však trochu déle trvalo, než si uvědomil, kdo to vlastně je. Nadzvedl se a ruce nechal spuštěné podél těla.
Když však promluvila znovu již ji poznal, alespoň po hlase. "Ahoj, Angie." oplatil ji pozdrav a následně se podíval na tu dívku co šlapala vedle něj, i když měla sluchátka, slyšel naprosto jasně její hudbu, i když nerozeznal, co to je. "Slečno, mohla byste si to ztlumit?" požadal ji jemně. Otočil se nakonec k Angie. "Možná tě to překvapití, ale běhám na rotopedu."

"Jsem tak včera v noci přemýšlela, jak ti říkat. Josh je hezké jméno, ale co třeba Joshy? Joshie? Jojo? Joey? Pane policajt?" Zasměje se a opře se o přístroj za ní. Prohlédne si ho a konečně pořádně ví, jak vlastně vypadá.. Včera na to nebylo moc světlo.
"takže tady tedy trnuješ, abys nebyl ta tlustý, jako ostatní? Už jsem na to přišla. Láduješ e koblihami a po nocích tady běháš. Tak kde máš ty koblihy?" Rozesměje se, a pak se podívá na dívku, které hlasitě hrají sluchátka. Chvíli poslouchá a pak přikývne. "To znám. Je to hezká písnička."

I když ji štvalo co ten kluk řekl ale trochu si to ztlumila aby ten kluk byl spokojenej. Ikdyž nechtěla poslouchat cizí rozhovory tak slyšela tu holku co říká tak se nad tím pousměje.Akorát ji do sluchátek začala hrát písnička kterou dlouho neslyšela byla to písnička od nějakého kluka a nebylo to anglicky ale to jí vůbec nevadilo. Tak se začala usmívat a rychleji šlapala.

Když to dívka skutečně udělala, jenom vdečně přikývl, ale nic víc. Přišla mu nesympatické říct alespoň jo jasně nebo tak.. Radši se na ní už nedíval. Velmi ho ale zarazilo co řekla Angie a to hned několika věcmi.
Ona o mě přemýšlela? A proč přemýšlela jak mi má říkat... Není to tak, že by počítala s tím, že se ještě uvidíme. Já s tím teda nepočítal. A mimoto jestli mi tak někdy řekne, asi si pro ni vymyslím taky nějakou urážející přezdívku. "Už jsi jich řekla tolik, že je pro mě těžké říct názory na konkrétni z nich, ale řeknu ti, že buď to zní jako jméno pro holku, hračka nebo úplně jiné jméno, než je Josh." snaží se to říct, aby se jí nijak nedotknul. "Můžeš mi prostě říkat Joshi." pousměje se s přikývnutím, ostatně mu jinak nikdo neříkal, tak proč to měnit, že?
Pomalu slezl z rotopedu a napil se. Když mluvila dál, docela se zarazil, že musel přestat pít. Nakonec se trochu rozesmál. "Uf, teď se mi docela ulevilo, ne že bys nebyla pěkná, ale napadlo mě, že jsi sem za mnou přišla, abys se mnou flirtovala, ale vzhledem k tomu, že se spíše snažíš o opak... Díky bohu." s úsměvem ji obejde, jakmile je však od ní pár metrů, zamračí se. Tak tlustý? Láduju se koblihami... Bože, ženský jsou divné.

"No tak dobře, Joshi." Usmála jsem se na něj a trochu protočila očima. Jsem nechtěla být moc všední, ale je pravda, že to bylo dost přiblblé. No nevadí. Možná mě něky ještě něco napadne.
"No to víš. Mě zajímají jen tvé koblihy. Ale copak? Chtěl bys, abych s tebou flirtovala?" Uchechtla jsem se a přiblížila se blízko k němu. Jo. Je fakt, že byl o tak hlavu větší než já, ale nijak mi to nevadilo. Lehce jsem se ho dotýkala a hlavu měla zvednutou tak, abych mu viděla do očí. Sice řekl "Díky bohu" ale tak trocha legrace nás nezabije. Lehce jsem se usmívala a čekala, jak bude reagovat.

Není moc mluvená ale to jí vůbec nevadí. Měla v minulosti hodně problémů takže byla ráda, že aspoň kývl.Až teď si uvědomila , že asi měla něco říct no asi trošku pozdě. Nad tím se uchechtla. Přestane šlapat, vytáhne mobil a hledá písničku která by ji z myšlenek co udělala špatně vyhodila, protože těch písniček bylo doopravdy hodně tak jí nakonec našla byla to MIIA - Dynasty. Tuhle písničku milovala tak si ji zesílila. Připomíná jí svoje dětská léta.Která nebyla moc šťastná ale život jde dál. Utře si těch pár slz, které ji vypadly z oka. Začala si tuhle písničku potichoučku zpívat aby ji nikdo neslyšel.

Ta holka byla trochu jako přísavka, najednou litoval, že u ní v tom parku zastavil, ale co s tím teď. Šel k občerstvení a vhodil automatu drobné, aby mu vypadla jeho oblíbená energy tyčinka. Když se opět otočil, byla za ním. Zatímco jí poslouchal, okusoval tyčinky. Byl slušně vychovaný, tak jí neřekl aby ho nechala být.
"Já ale nikdy neřekl, že jím koblihy, jen jsem si stěžoval, že to nemůžu dělat." protočil ty svá modrá kukadla. A vůbec proč se baví o koblihách?
Když se k němu přblížila, zůstala mu tyčinka v puse, trochu ustoupil, než k němu úplně přistoupila a opřel se o automat. Opět vzal tyčinku do rukou a ukousl, zatíco žvýkal, přemýšlel jak z tohohle, aby jí neurazil. "Vážně mě překvapuje, že si myslíš, že bys mohla... třeba mám přítelkyni, jsem ženatý nebo jsem gay..." pokrčí rameny a pokusí se podél automatu vyrostit z jejího dosahu. Nebylo to tak, že by se mu nelíbila, ale právě teď se vážně nechtěl vázat. Už tak má doma msestru, která mu to nijak neulehčuje, co ještě k tomu přítelkyně.

Zasmála jsem se, zvedla ruce nad hlavu a ustoupila o pár kroků dozadu. "Neboj se. Nemyslela jsem to vážně. Ne že bys byl nějak zvlášť ošklivý, ale určitě bych tě tu nenabalovala, když tě znám tak krátce." Podívala jsem se na dívku nedaleko nich a přemýšlela, jestli nemám jít za ní. Vypadala fajn, ale nechtěla jsem ji rušit.
Potřásla jsem hlavou a s mírným úsměvem na rtech jsem šla na jeden běhací pás a zapla ho. Nějak jsem se nestala o to, jestli šel za mnou. Byla jsem tu přeci hlavně kvůli tomu sportu. "Ženatý nejsi, nemáš prsten. Na gaye bych tě fakt netipovala, ale možná áš přítelkyni. I když z tebe není cítit žádný parfém." Řekla jsem nahlas, ale neotáčela jsem se. Já bych mohla být detektiv. Hmmm.

Za chvíli přestala protože toho měla dost. Vypla si písničky potom sundala si sluchátka, která obmotala kolem telefonu Ty dva lidi někam zmizeli. Neřešila to, protože je za prvý neznala a za druhé jí to může být úplně jedno. Chvilku tam jenom tak stála a potom se rozhodla doplnit energii. Takže se vydala k automatu kde se  takové věci dají koupit. Z kapsy vytáhla drobné hodila je do automatu a vybrala si jednu energy tyčinku. Když se otočila tak omylem do někoho vrazila. "Já se omlouvám měla jsem dávat pozor na cestu. Moc se omlouvám." Až teď se podívala do koho vrazila byl to ten kluk který říkal ať si ztlumí ty písničky.

Protočil oči, tak nějak mu došlo, že to řekla jenom aby teď nevypadala blbě, no co... Je mu to je šum a fuk. Když se vydala pryč, přemýšlela, jestli má jít za ní, no nakonec se přece jenom rozešel, zajímala ho její odpověď. I když do něj někdo vrazil, uslyšel ji.
No ostatně by každá z těch možností šla v potaz, jelikož bych si prsten sundal, kdybych ho měl, když bych byl v tělocvičně, gay může být kterýkoli kluk a jak sama uznala přítelkyni bych mít mohl,...
No ale pravda ani jedno není no... Zavrtěl hlavou nad těma myšlenkama. Zachytil a ramena tu dívku, co do něj vrazila, aby ještě ke všemu nespadla. "Ne to já se omlouvám slečno, měl jsem se koukat na cestu." omluvil se jí hned. Pomalu jí pustil ramena, když si uvědomil, že je tam má možná moc dlouho.

Najednou jsem si na hodinkách všimla zprávy od sousedů, že jsem nechala rozsvíceno v baráku. Povzdechla jsem si, ale raději jsem vypla pás a slezla jsem z něj. Nebudu pokoušet štěstí. Viděla jsem jak se Josh baví s tou dívkou. Došla jsem k nim se rozloučit. "Tak se měj. Já už musím. " Řekne mu a podívá se na dívku. "A doufám, že my dvě se ještě někdy poznáme." Vykouzlí přátelský úsměv, lehce obejme Joshe, jako vždy, a mizí pryč.

To bylo zajímavé pomyslela. Nad tím se usmála. To byla asi spíš moje chyba. Měla jsem dávat pozor. Kdybych dávala pozor tak bych do vás nenarazila. Vím že je to neslušné ale mohli bychom si tykat? Připadám si ne moc dobře když mě někdo vyká. Jestli to nevadí? Usměje se nad tím, protože doopravdy nemá ráda když ji někdo vyká. Připadá si potom ještě víc stará než je. Přijde ta dívka která se s ním bavila před tím. Mávne na ni když odchází.

Proč mi najednou všichni chcou tykat, co je špatného na vykání. No ale nemíní o tom diskutovat, vždyť je to jenom oslovení. "Dobře tedy." Soouhlasí nakonec a zadívá se jí do očí, měla je zajímavé, to doopravdy ano. Zavrtěl hlavou, aby zahnal takového myšlenky. Já jsem Josh, a vy? zeptá se jí zrovna, když příjde Angelika. "Jo jasně, v pohodě." řekne za ní nechápavě. Proč mi říká, že jde pryč? Radši se s povzdechem otočí k dívce před ním.

Usměje na něho. Na něm vidí že mu to vadí. Ale řekne si, že kdyby mu to vadilo tak se snad ozve nebo snad ne.Chvíli přemýšlí co má říct. Tak děkuju.Hezké jméno. Já jsem Isabela.  Podá mu ruku. Když uvidí že si  povzdyhne  tak jí Připadá že  má jít pryč. Ale zatřese hlavou a namlouvá si, že se jí to jenom zdá. Ale co když to je pravda a ten kluk ji tady doopravdy nechce? Pomyslí si.

Pomalu vezme její ruku do svých dlaní a jemně sevře, nakonec jednu ruku oddělá a zvedne ji ke rtům. Jemně ji políbí. No co ... je ze staré školy, tak si to může dovolit. "Moc krásné jméno Isabello, ehm, moc rád vás poznávám." řekne a pomalu jí ruku pustí.
Neví moc co by ji měl říct, tak se podívá dolů a zjistí, že oba dva si koupili stejnou tyčinku, z nějakého důvodu se nad tím musela pousmát.

To co udělá ji na jednu stranu překvapí ale i na druhou i potěší. To jí připomíná svoje mladá léta. Zamyslí se co by měla udělat. Když se na něj podívá tak usmívá. Ona se taky usměje. Takhle se necítila hodně dlouho. Když se na něho dívá tak si uvědomí že má v ruce tu dobrou tyčinku.Asi jsem tě překvapila s tím tykáním že? Ale mě to doopravdy není moc příjemné. Tak doufám že ti to nevadí. A ještě jednou se omlouvám že jsem do tebe vrazila. Neudělala jsem to naschvál. Otevře ji a kousne si do ní.

A najednou nechápe, proč si každá holka myslí, že do něj vidí, i když jde o takovéto drobnosti. Lepší by byly, kdyby aspoň měly pravdu, ale jeho tyhle věci asi moc iritují. Radši se posadil ke stolečku, čekal že si sedne za ním. "Ne, jen se divím, že všem vadí tolik vykání, ale chápu že někomu to je asi nepříjemné." objasní své reakce. Na její omluvu už nereaguje, však už řekl, že je to v pořádku nebo ne? No tak naposled. "V pořádku."

Já si třeba připadám staře když mě někdo vyká. To je ale moje věc. Myslím si že všem to vykání nevadí. Ale asi s tím máš větší zkušenost.To je ten kluk nějakej divnej nebo co. No to neva ona je ráda, že si s někým může popovídat. Docela vtipné. Když si sedne tak si přisedne a doufá že mu to nevadí. Zasměje se nad tím.

Nelíbí se mu ten dívčin pohled, veškeré sympatie, která možná na krátkou chvíli cítil, jako by byly pryč. Puf. Zavrtí hlavou a pomalu se zakousne do tyčinky, jakmile ji má v sobě, tak jenom vyhodí obal. Pomalu kouše a přemýšlí, co by vůbec měl říct takové kousavé slečně. "No možná to bude tím, že jsem se nenarodil včera, ale už dávno a jsem prostě zvyklý na jinou výchovu, pocházím totiž z dost slušné rodině a už jsem prostěz vyklý odmala ženám vykat, jako projevení úcty." odsekne poněku strozeji, než snad i zamýšlel. Nakonec se zvednul. "Musím už jít, zatím se měj." oznámí ji a jde k šatnám.

Dopadne to jako vždy. No co moc kamarádů nemá a novýho kamaráda nebude mít. Podívá se na telefon a zjistí že je už dost hodin tak se rozhodne už jít domů. Dojí tyčinku. Vyhodí obal. Sebere si svoje věci a jde do šatny, kde se převleče do trička a džín s dírami, obuje si svoje nový botky. Dá vše do tašky a vyrazí směr dům.

Naposledy si utáhnu tkaničky tenisek a konečně vejdu dovnitř. Není to poprvé, co zavítám do tělocvičny, ale od poslední návštěvy už nějaký ten pátek uběhl. Příliš mnoho se tu nezměnilo, ale to se dalo částečně čekat. Zatřepu mírně hlavou a poodejdu bokem, kde si ke stěně položím batoh se vším potřebným. Vodou, ručníkem a náhradním oblečením, kdyby náhodou. Vlasy mám dnes spletené do dlouhého a navíc praktického copu. Co se oblečení týče, jednalo se o poměrně obyčejné tílko limetkově zelené barvy a černé kraťasy. Boty poté byly laděny rovněž do stejných barev. Dříve, než se rozhoupu a zamířím k jednomu ze strojů, z nichž některé vypadají dost nebezpečně, vyšetřím si pár minut na obhlídku toho všeho.