Kancelář realitní makléřky

Celý den tráví v kanceláři, no někde v polovině se staví ta čarodějka, s kterou má sraz, aby projednali zda udělá trochu woodoo a zajistí Skye dítě. Nabídne jí férový obchod, zařiď ať můžu mít dítě a dám ti druhý nejluxusnější dům, první je samozřejmě starosty, ten Tonymu ani mezi složky nedala. Samozřejmě by to byla první volba pro oba, jelikož je dokonalý, ale bez něj bto dítě nebylo. Samozřejmě je potřeba hodně kouzel a čar a tak Skye musí vypít nějaký nápoj a ten samý musí dát Tonymu. Přidám mu to asi do pití, nesmí to vědět. Bude to překvapení.
Pak je ale ještě potřeba, aby dneska v noci TO dělali, prostě se s čarodějkou domluvila, že ona o půlnoci provede kouzlo, ale musí být s Tonym propojená, tělem, duší i srdcem. To bude taky jenom na Skye.
Pak ji nechá odejít, ale před odchodem ji dá varování, ať to nepokazí, jinak riskuje hněv nejstarší upírky ve městě. Pak jen čeká na Tonyho a samozřejmě také, zda někdo příjde. Mezitím si prohlíží kopie je složek, co nechala Tonymu, ať ví jaké domy tam jsou. Samozřejmě ty největší barabizny vyhodí hned, jak se na ně podívá. Ten u pláže by byl i dobrý, má i zahradu...

Najde jeden z domů který by se mu líbil. Moře, zahrada, velké prostory, světlo...Takové rodinné. Vezme tedy ten jediný list, obleče se a zamíří ke Sky do kanceláře, jak jinak než teleportem se dostane na její křeslo u stolu.
"Pěkný den miláčku." zasměje se. Je mu už dobře, jakože naprosto skvěle. Mile se na ni usměje a položí papír na stůl. "Tenhle a žádný jiný." řekne vážně a rozhodně. Žádný jiný se mu nelíbil, takže snad se dohodnou na tomhle, jinak ano...byl by naštvaný. Možná trošku.

V šest večer jako hodinky jí její asistentka přinese poslední kávu ale už v kelímku na cestu, než odejde domů. Podívá se na hodinky. Měl tu už být. Ona si na přesnost potrpí, zavrtí hlavou a dál si prohlíží domy, nakonec se rozhodne jenom pro ten co je u moře, má tu velkou zahradu s bazénem. Sice nezařízený, ale to jim dává neomezené možnosti. Všechny statní papíry schová do stolu a opře si lokty o stů. Znovu se podívá na hodinky, když v tom uslyší jeho hlas, až naskočí.
Uleví se jí, když ho uvidí a po chvilce vstane, ať jej může políbit. "Je pěkný jenom, když jsem s tebou." oznámí a pak se zadívá na ten papír, co dá na stůl. Nakloní hlavu na stranu, protože teď má vedle sebe dva identické papíry. Pozvedne obočí a zadívá se na Tonyho. Myslíme, jako jeden. probleskne ji hlavou. "Tak tedy tento. Je ideální, nemám to daleko sem, ty to nemáš daleko do kanceláře, kousek dál je pláž, doslova vidíme na bariéru, má zahradu, bazén a spoustu prostoru, který si můžeme zařídit dle svého." řekne a poté vezme své složky, bundu a kabelku. "Hádám, dneska, dělám přes čas, tudíž, následujte mě, můj dnešní zákazníku. Mám pro nás nachystané auto." na teleport dneska fakt nemá, tak popadne klíče od svého auta, ani nečeká, že Tony půjde za ní a jde z kanceláře ven.

"Tak samozřejmě, proto jsem to řekl když jsem přišel." zasměje se a posadí se na křeslo naproti jejímu stolu a zadívá se na papíry. Když mu ukáže dva stejné jen se rozesměje.
"Netuším co má nebo nemá, jestli e tam dobrý vzduch nebo nějaké abraka dabra vlny, ale líbí se mi nejvíc." řekne upřímně a rozesměje se. "Opravdu budeme bydlet spolu. To je zvláštní!" řekne upřímně, ale nadšeně. Ano opouští svůj dům, ale je to pro dobrou věc. Při téhle nedávné malé ztrátě Sky si uvědomil, že bez ní by žít nemohl.
"Ano prosím madam, bude mi velkou ctí jít s vámi." ušklíbne se, chytne ji kolem pasu a chtě nechtě jde s ní do auta.

Nějak ty narostlo sebevědomí, od té chvíle, co jsem na tebe řvala, že už tě nechci nikdy vidět. Napadne ji, když prohodí tu větu, ale nahlas to nijak nekomentuje.
"To mě mohlo napadnout, že si budeš prohlížet jenom obrázky a na to co k tomu domu patří se ani nepodíváš." řekne prostořece. Popadne danou složku a jde s ním ven. Když jí dá ruku kolem pasu, zase mu ji setřese. "Je mi líto pane, jsem stále v práci a se zákazníky neflirtuji." řekne, když prochází kolem kanceláře šéfa, zaklepe a poté po vyzvání vejde. Otevře dveře tak, ať vidí na Tonyho. "Omlouvám se pane, jen pojedu tady panu Hendersonovi ukázat jeden dům. Přeji vám hezkou noc." ani už neregistruje, jak se na ni oplzle hned začne tvářit. Trochu ji ale zarazí, když vstane chytne ji za rameno a prohodí, že je to v pořádku a že kdyby cokoli potřebovala, má mu dát vědět. Na to reaguje pouhým dobře. Pak se rozloučí a jde ven k autu. Sedne si na místo řidiče, tašku hodí dozadu a nastartuje navigaci. "Připraven?"

"Však ty mě znáš. Tak ti to je jasné." rozesměje se. Je pradvda že to nečetl, tak nějak spoléhal na svou intuici a tak nějak vybral dobře. "Vybrali jsme stejně tak na mě nebud hrubá." jen protočí oči a dojde do auta.
Její reakce nějak nechápe, ano je u šéfovy kanceláře, ale on je její snoubenec...Tohle není flirt, tohle je život. Ale raději to nějak nekomentuje. Poté počká až se se šéfem domluví, jeho reakce se mu ale moc nelíbí a už byl připravený zakročit, ale vychladnul.
Poté došel k autu a nasednul do něj. "Na všechno." řekne s úsměvem a zapne si pás.

"Není to hrubost, ale pravda..." zastaví se au přeně se na něj pdoívá pohledem, ještě se mi to snaž vyvrátit s tím, že sis to opravdu pročetl.
Zastaví se u šéfa, který samozřejmě se chová jako vždy, jen si myslela, že u Tonyho se tak chovat nebude. Možná ho nepoznal, ale i tak je to pořád zákazník, měl by se ovládat. O tom jak se k ní chová neřekla nikomu ani Tonymu, protože ví, že by ho Tony za to zabil, jak to na ni pořád zkouší.
Radši jde rychle do auta. Posadí se a zapne si pást. "Dobře." řekne nakonec a vydechne si. Nastartuje auto, poté se otočí dozadu a vycouvá s autem, pak se dá podle navigace k tomu domu. jak řekla nejedou dlouho, během cesty mlčí, nakonec dojede až k domu.

Posadí se do auta a na chvilku se zahledí z okýnka. Ale poté se otočí zpět na Sky. "Co to mělo znamenat? V té kanceláři? Nedovoluje si ten tvůj šéf trošku?!" řekne lehce nasupeně a jemně stiskne pěsti a bouchne s nimi o stehna.
Potom ale mlčí než dojedou k domu. Jen s údivem vystoupí, počká na Sky a zamíří ke dveřím. "Vypadá to tady opravdu dobře, je to takové klidné." usměje se a podívá se na ni.

A jak mohla čekat ta otázka přišla hned v zápětí. Ona se však zatvářila, jako by nevěděla o čem to mluví. "Co myslíš?" zeptá se ho udiveně, ale samozřejmě moc dobře, co myslí.
Když zaparkuje před domem, vypne motor a poté vystoupí za Tonym. Podívá se na dům a pousměje se, když dojde ke dveřím, vytáhne z kabelky klíče, ty dostane vždycky, když dostane i složku a odemkne dům. Poté vejde dovnitř, Tonymu nechá otevřené dveře, ať může vejít za ní a začne se rozhížet. "A je tu tolik moc prostoru." poznamená a dojde do místnosti, která má být asi obývací pokoj, jelikož je trochu snížená a vede tam asi pět schodů po celé jedné délce. Jinak je to ale pusté. Klíče hodí do kabelky a vytáhne plán domu, který rozloží, ať ví, kde je jaká místnost. "Jediná místnost tady zařízená je koupelna v prvním a druhém patře." za tím plánkem nejde vůbec vidět. "Co chceš vidět první?"

"To jak se k tobě měl? Nedělej že jsis toho nevšimla. To by viděl i slepej." řekne znechuceně a lehce nervózně.
Poté vejde dovnitř a rozhlédne se. "Páni, tak tohle jsem nečekal, tak velké to na těch fotograficíh nevypadalo." zasměje se. "Co chci vidět první?" pozvedne obočí a laškovně se na ni usměje. "co kdyby jsi mi ukázala ložnici?" ušklíbne se a přitáhne si ji k sobě. "Teď už tady žádný oplzlý šéf není." zmáčkne jí boky.

"Zase vidíš věci, které tam nejsou." odpoví usečně Tonymu, pravda potěší ji, že se stará, ale z jeho slov jí to připadá, jako by si snad myslel, že s ním spala.
Vejdou do domu a ona rozkládá plánek, ať ví kde co je. Poslouchá Tonyho obdiv. "Tak si to představ, až bychom to zařídili." I když asi bys chtěl, aby to lidé udělali za nás, ale já si to ráda udělám sama. Pak to bude přesně tak jak to chci... Chceme..
Když zopakuje její otázku, otočí si plánek, jelikož zjistí, že se na něj celou dobu dívá vzhůru nohama. Pak položí tu druhou otázku a ona mírně skloní plánek, ať na něj vidí. "Tak tedy ložnice." poví a zadívá se kde to najde na plánku a už se tam chce rozejít, ale on si ji k sobě přitáhne. Chce něco říct, ale on prohodí tu další větu. "Tobě můj šéf vážně uvízl v žaludku, co?" zeptá se ho provokativně a pak se vydá nahoru po schodech, které jsou mimochodem dvojité ze dvou stran na patro, ať může hledat ložnici. Po chvíli ji také najde. Je prostorná, více než Tonyho a Skye ložnice dohromady. Ale i tak není zabydlená.

"Znáš mě, takový já prostě jsem." Pokrčí rameny a nevinně se usměje. Poté se zamyslí nad tím, jak by to tady mohlo vypadat. "No mám v hlavě docela dost nápadů." řekne upřímně.
"Ano ložnice." podívá se na ni a potom se jen ušklíbne. "Znáš mě, nechci aby na tebe někdo šmátral, nelíbí se mi to!" řekne vážně a důrazně. "Jsi moje snoubenka, nevlastním tě, nejsi má věc, ale tohle se mi moc nelíbilo." zamračí se, ale potom jí následuje do místnosti, která má být ložnice. "Páni, vidíš tady tu velkou postel? Teda není tady, ale dokážeš s ji představit."

Jo jsi a někdy se mi to nelíbí. Nejsem přece tvůj majetek.
"Není problém pro naši makléřku urychlit smlouvu." řekne jakoby nic. Aby ne, já jsem ta makléřka. "Není to ale zrovna nejlevnější dům..." prohodí. Ona má peněz sice dost a vždycky. Vždyť se jí hromadí pět set let, takže si ho může dovolit, i kdyby Tony nepřispěl, ale není si jistá, zda se taková velká investice jeví jako nejlepší možnost.
Přesto jej dovede do ložnice. Tady odloží plánek na zem, zase složený a otočí se k Tonymu, který se začíná chovat dost podezřívavě. Jako by nic zvedne svou levou ruku. "Vidíš to? To je můj nový denní prsten, který budu nosit ode dneška až do konce mého života, dal mi ho muž, kterého miluju a kterého si chci vzít." i když mě mučil. "A tebe rozhodí obyčejný anděl?" přeměří si ho zvláštním pohledem. "Nebo mi tak málo věříš, že už ve své hlavě zase nastal ten čas, kdy si myslíš, že jsem s ním spala?" složí si ruce na hrudi a zamračí se.

"To je moc dobře." ušklíbne se. "Peníze pro mě nejsou problém, mám jich dost." zasměje se. Práce mu funguje, tak čeho se bát.
"Anděl a démon...tak nějak se přirozeně nemáme rádi." pokrčí rameny a rozlhídne se kolem sebe. Potom na ni vykulí oči. "Sky! To mě ani nenapadlo. Jen se mi nelíbilo jak na tebe sahal. Ani mě nenapadlo, že by jsi s ním spala prohoha!" řekne vyděšeně, opravdu to tak nemyslel. Jen se mu nelíbil ten jeho přístup. Zrychleně zamrká a prohrábne si nervózně vlasy. Už zase? Už to zase začíná?

"Já vím, i já mám peněz dost... Ale je to to nejlepší řešení, koupit tak drahý dům?" zeptá se jej s mírnými obavami. Rozhlédne se po domě, líbí se jí, doslova si jej zamilovala a už ví, jak by jej zařidila, ale...
"To jsi ale v té chvíli nevěděl..." utrousí a založí si ruce na hrudi. "Tak proč žárlíš? Kvůli jednomu doteku, který pro mě nic neznamenal?" zeptá se jej už docela naštvaně. Nezapomeň, takto dnešní noc nesmí skončit. O půlnoci musíte být v pozicích... No ale že se to k tomu úplně vyvíjí... "Kolik je vůbec hodin?" zeptá se ho nakonec.

"Rozhodně je! Proč si nedopřát něco na co máme peníze? Nebudu škudlit jen protože je drahý." rozesměje se a podívá se okolo sebe. "Je to tu úžasný." Potom se na ni jen podívá a protočí očima. "Já nežárlím, já jen říkám že se mi to nelíbilo. To je rozdíl." odfrkne si a začne se procházet po pokoji. Když se ho zeptá na čas podívá se na hodinky. "Půl dvanácté...to jsem ani nečekal, že už je tak pozdě." prohodí mimoděk a zastaví se u okna a podívá se na moře.

Jeho ujištění má zvláštní nádech, takový co ji alespoň trochu uklidní, tak přikývne a stejně jako on se rozhlédne po jejich asi nové ložnici. "Je to tu prostorný, tady bych si tu postýlku i představit dokázala..."
Ten čas ji ale vyděsí. Půl dvanácté? Jak ho mám asi do půl hodiny navnadit k tomu, aby se se mnou vyspal? Nemíní nad tím ale přemýšlet dlouho. Zkusí to a když to nevýjde, přemluví čarodějku na jiný termín. Dojde k němu, když kouká na výhled. Hlavu mu opře na záda a podívá se s ním na moře. "Vypadá to trochu romanticky." prohodí a pak si ho otočí k sobě čelem. Chytne ho dlaněmi za tvář. "Tony sem tam na mě někdo šáhne, nebude se ti to líbit, stejně jako se mě nelíbí, když se nějaká jen podívá na tebe. Ale to jen tebe budu milovat, to jen za tebou příjdu a vyspím se s tebou, protože jsem jenom tvoje." řekne a pak si jej přitáhne k polibku.

Jen se nad tou představou postýlky uchechtne. A poté ucítí její tělo na tom svém a otočí se k ní. "V pořádku, nemusíš se obhajovat." řekne upřímně a usměje se na ni. Jakmile ho políbí polibek jí vrátí. Chytí ji za boky a vyzvedne si ji na sebe. Chytí jí pod zadkem aby nespadla. Začne ji vášnivěji líbat. "Není tu sice postel, ale to přece ničemu nevadí." zasměje se a opatrně si s ní přidřepne a poté jí položí na zem. Nejspíš podlahové vytápění jelikož není vůbec studená.

Tak to nebude tak těžké... Pomyslí si, když ji vyzvedne do vzduchu. Zachytí se jej kolem krku a polibky mu oplácí stejnout vervou, vášnivostí. "No je to zajímavý způsob, jak tenhle dům pokřít." Zasměje se. Pak ale leží na zemi a ucítí, že z podlahy přichází teplo. Chlad necítí, ale teplo ano, přece jenom... Slunce je docela teplé.
Když je na zemi rozepne si bundu a sundá ji ze sebe, pak se nadzvedne, ať může začít svlíkat jeho. Není to zvláštní, že jemu vadí chlad a mě horko?

"Je to klasický způsob." zasměje se a položí ji na zem. Nechá ze sebe sundat košili a záhy i kalhoty. Poté se pustí do jejího oblečení. Ne že by ho měla na sobě hodně, jednoduše ji vysleče ze všeho co má na sobě. "Zbožňuju tě!" zavrní mezi polibky a ústy prozkoumává celé její tělo. Od krku, přes břicho až dolů, kde se na chvíli zastaví.

"Vážně a s kým jsi pokřtil tamten dům..." zeptá se ho, protože s ní to nebylo...
Na chvíli se zarazí, to ji ale pak on začne svlíkat, tak se zase podvolí. Musí ale při tom hlídat čas, ať neskončí dřív, ani neví, jak to pozná. "Ale já tebe více." odporuje mu.
Sundá mu hodinky a odloží je tak, že to vypadá, že se je snaží jenom nerozbít, ale přitom chce vidět na čas.
Jejich těla udržuje propojená pravidelně. Na hodiny se poté podívá, až je půl minuty před půlnocí. Zhluboka se nadechne a poté do poslední půl hodiny dává ještě více, překulí se na něj a tentokrát se zapojí ona. A když hodiny ukážou půlnoc, cítí, jak jí projede vlna. Je to tady...

"S nikým?" jen řekne s úšklebkem a pokrčí rameny.. O tom se teď bavit vážně nechce...Zavře oči a užívá si každého jejího doteku. Když mu sudná hodinky jen se na ni zamračí, jelikož si je vždycky nechává, ale co.. jsou to jen hodinky.
Když se najednou ujme iniciativy ona ani neprostestuje. Za chvílí uslyší odbíjet nějaké hodiny venku, nejspíš kostel. Půlnoc.. páni. Řekne si v duchu a nechá se unést slastí toho co přišlo.
Poté se překulí na bok a Sky přikryje svou košilí. "Jako obvykle.. senzační." zavrní a unaveně se na ni podívá.

Když slyší odbíjet kostel a cítí, že v tu chvíli Tony je na vrcholu, vrcholí také a pak se sesune vedle něj. Když ji přikryje košílí jenom se přitáhne k němu na hruď a zavře oči. "Nepřekonatelné..." doplní jej skoro šeptem A to jenom prtože nám možná výjde to dítě. "Hádám ten dům bereme? Pojedeme už domů? Klidně ti dovolím nás s autem teleportovat..."

"Bereme." ušklíbne se a když mu dovolí teleport jen se zasměje. "Ale ale až tak?" pozvedne obočí, navleče na sebe kalhoty, sky zabalí do košile, chytne ji do náruče a dojde k autu a pomocí teleportu skočí až k jeho domu. "Musíme si užít i můj dům, dokud ho mám." zasměje se a donese Sky do ložnice, kde ji položí na postel. Je mu jasné že jí bude bolet hlava, tak se vedle ní jen položil, zavřel oči a po chvilce usnul.