Já se nebojím,jenom jsem se ptal.Pokrčí lehce rameny a mile se usměje.Opravdu je mu jedno,jak je to daleko,jen se zajímal aby hlavně ona došla v tom jejím stavu.Nemusíš mi pořád děkovat,byla to maličkost,opravdu.Vydechne s úsměvem.Úsměv se mu zase trochu rozšíří,když opět dostane pusu.Taky se měj hezky.Doufám,že ano.Kývne s úsměvem.Počká až odejde do domu a pak se rozejde k sobě.Jakmile dojde k sobě,vejde dovnitř a zavře za sebou dveře.Ihned ze sebe sundá toho šaška a vydechne.Hodí ten kostým na postel a oblékne se do něčeho normálního.Když se oblékne,podívá se na sebe do zrcadla a usměje se na sebe.Nebyl zase tak špatný nápad jít se na ten ples podívat,aspoň poznal Annie a nebyl tam tak sám.Chvíli se v tom zrcadle pozoruje a po té chvíli vzdychne.Otočí se,posadí se na sedačku a chvíli se dívá před sebe.Nakonec z té nudy usne.
